Jak je to s nadděláváním státních svátků v HM?

Samozřejmě, že to není v souladu s platným právem. 🙂

Podle ustanovení § 3 zákona o státních svátcích státní svátky a ostatní svátky jsou dny pracovního klidu, kromě dnů nepřetržitého odpočinku zaměstnance v týdnu.

Podle ustanovení § 115 odst.3 zák­.práce zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku.

Svátek je prostě to, čemu já říkám „neúřední den“ (protože pracuju skoro celý život ve službách, pojem „pracovní den“ mi nedává moc sensus, nemám výkon práce spojený s tím, jestli jiní pracují, nebo nepracují, ale s tím, jsou-li otevřené úřady: když jsou, je blbé pracovat, protože je to hůře placené, když nejsou, je výhodnější pracovat, protože je k tomu příplatek, akorát v mém světě je irracionální, proč: den jako den). Pak záleží na tom, jak máš postavenu smlouvu a rozpis práce: pokud máš být podle rozpisu doma, jsi doma a nic nedostaneš. Pokud máš jít podle rozpisu do práce, nejdeš do práce, pak máš nárok na náhradu mzdy, vlastně jako při dovolené, průměrem.

Samozřejmě, teď jsem vysvětlil logiku úřední vs neúřední den. Ve službách nejsou pracovní a nepracovní dny, lidé žerou furt, je pitomé někdy zavírat, protože když zavřeš, nic neprodáš, a tak vůbec a podobně; opečovatel ve starobinci si taky nemůže dát na dva dny Vorlaube, protože je, zrovna, nepracovní den. Takže ano, lidé ve službách poněkud pracují i v neúřední dny, a tedy i ve dny státních a státem uznaných svátků.

Pro ten případ platí ustanovení § 115 odst.1 a odst.2 zák. práce.

Podle ustanovení § 115 odst.1 zák­.práce za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu zaměstnavatel poskytne nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Podle ustanovení § 115 odst.2 zák­.práce zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna.

Takže, pokud Ti připadne rozpis směny na svátek, tak Ty máš právo, aby Ti v rozsahu těch hodin, které jsi o svátku pracovala, poskytl zaměstnavatel vol­no.

Až když s tím Ty osobně, svobodně, bez jakéhokoli nátlaku, souhlasíš, můžete se se zaměstnavatelem dohodnout, že Ti zaplatí 2× tolik, a jako bys to volno měla.

Jenom to zkouší, jo, na mne taky zkoušeli, tohle teda už ne, ale jiné dvě věci. První telefonát s personální byl obvyklý, tj. krátký, do 30s, kde dostala otázku, jestli XXX (jako firma) je vandrák, a jako jestli je, tak OK, já to nikomu neberu, ale pak zítra nemusím chodit. Ne, samozřejmě, že ne, a dala to do pořádku. Podruhé jsme spolu mluvili dlouho, asi 2 minuty (to je asi, jak když průměrný člověk něco řeší 20 minut), protože jsem jí vysvětloval jediné bankéřské pravidlo, které platí v každém business: „kdo je neschopný, má být poctivý, kdo je křivák, má být chytrý“. Když mají ve smlouvách takové „černé díry“, tak musí být poctiví, tečka. A od té doby byli, takže žádný problém.

Doporučuju to spáchat podle toho. Ovšem musíš vědět a umět! 🙂

https://www.za­konyprolidi.cz/cs/2000-245
https://www.za­konyprolidi.cz/cs/2006-262#cast6