Cpali vám jako dítěti jídlo, které jste nesnášeli?

Tak určitě: https://www.y­outube.com/wat­ch?v=V7rfPmop­Kpg

Nechceš? Nejez, však ono tě dojme.
To jsou slova, která říkala mamka, když jsme něco nechtěli jíst, v mém případě třeba rajská polévka, tu nejím dodnes, ale rajskou omáčku sním, ovšem jen s knedlíkem. Doma jsme byli ohledně jídla vychováváni stylem Doma jez co máš a u cizích to, co ti dají. Čili žádné pohrdání jídlem.

Nepamatuji se, nejspíše ne, kdyby to bylo tak závažné, snad bych si to pamatoval.

Nesnášela jsem a nesnáším kvasnicové noky v polévce. Tak dlouho mi je nutili, až jsem se pozvracela.

Dodnes vidím matku, stojící nade mnou s vařekou: to mlíko vypiješ! Nevypila jsem a dodnes nepiju, už je to snad 60 let.

Upravil/a: GM

Vepřový vývar.

Jako děcko jsem nesnášel luštěniny, časem se to poddalo, dnes je miluju.

Vždycky jsem nesnášela sladká jídla jako krupicovou kaši nebo buchtičky se šodó. To byly boje.

Jo. Tlustý maso, flaxy špenát, kapustu, houby.
Tak mi to zprotivili, že třeba špenát, kapustu, houby si nedám i když by mi už většinou nevadili…

Ano, ve školní jídelně. Doma jen, když jsem byl hodně malý. Pak už ne.