Citujete někdy známé osobnosti (nejen současnosti)??

Lorrien, necituji. Konfusius sice dokáže spoustě lidí něco říct, ale když už někoho obtěžuji nějakými moudry, tak se snažím, aby to byla moudra má vlastní. Ta se mi potom v případě průšvihu totiž obhajují lépe, než rozumy cizí.

víš ono se mnohdy nevyplatí citovat filozofa, někteří lidé tomu nemusí rozumět tak dobře jako ty, lepší bude až si je budeš číst se svým přítelem či s kamarádkou, tím se vyhneš těmto situacím..

Líbí se mi, když někdo cituje vtipně k situaci třeba hláškou z filmu. Ovšem i podle toho se každý pak pozná jaký je, zda křupan či naopak. Přímo miluji bezprostřední reakce moji ženy , které jsou intuitivní a svědčí o míře vkusu právě citacemi z nejlepších filmů, hlavně českých ( např. Pane, vy jste vdova). Když si pak v tomto notují dva a ještě lépe manželé, je to báječné a zábavné. Citace z beletrie či osobností je ošidná k situaci použití. Vini, vidi,vici, nebo in vino veritas raději ne „Slunce,seno…“ taky ne. Je to vždy o interakci lidí a jejich IQ a citu. Ale rozumím Vám a fandím.

Promiň, ale také nemám moc ráda lidi, kteří se ke všemu vyjadřují stylem: Už Ten a Ten říkal. Vypadá to, že nemají vlastní názor a musí jen opakovat dávno vyřčené. A v naší zemi jsou lidé vůbec dost alergičtí na nějaké citáty – po všem tom: Učit se, učit se, učit se!; Lidé, bděte! a Pravda a láska…
Něco jiného je, pokud vyslovíš vlastní myšlenku a řekneš, že se v ní přikláníš k názoru XY, nebo souhlasíš s výrokem AB. Ale slepé opakování zavání mentorováním druhých, kteří „podle tebe“ nejsou tak sečtělí a to jde dost na nervy.

V.I.Lenin – Uljanov : Učit se, učit se, učit se, ale kdoví jestli to vážně řekl.
Doplňuji:
Pozdě jsem si všimla, že Lenina citovala už >damiana<, ale já se tím řídím celý život, bez ohledu na to, jestli to někdo řekl, nebo ne.

Upravil/a: Sůwa