Avatar uživatele
Zlatý

Čím vším jste chtěli být a co se vám nepovedlo?

Prosím, vynechme dětské představy. Jste nebo byli jste s výběrem povolání spokojeni? Nebo si povolání teprve vybíráte a podle čeho? Já jsem před koncem gymnázia přemýšlel o třech oborech. Samozřejmě jsem si vybral ten nejhorší. A netvrďte, že "Vším, čím jsem byl, jsem byl rád".

Nejlepší odpověď

Avatar uživatele
Stříbrný

Po škole má každý nějaké představy co bude dál. Jenomže život (a za nás 2-letá vojna) to zamíchá. Do doby než sem přišli vietnamští obchodníci jsem dělat v textilce od běžné pomocné síly až k vedoucímu provozu. Továrna se zrušila a já musel odejít do pekárny a dále jsem postupně vystřídal i jiné zaměstnání. Nechci tvrdit, že devatero řemesel a desátá bída. Život mě naučil, že všude je to o dvou kůrkách a také to, že i ten nejvíce odříkaný krajíc je nakonec ten nejlepší.

 

Další odpovědi:

Avatar uživatele

Chtěl jsem být archeologem, ale bohužel jsem se nechal ovlivnit názory druhých, že bych na to neudělal školy a těžko sehnat uplatnění a tak jsem nastoupil na strojírenský obor. Jako mechanik-seřizovač střídám pracovní pozice a do fabrik se vracím vícekrát pokud to jde. Je to většinou opičí práce montážního dělníka někde u pásu. Když už jsem se dostal k cnc stroji, tak jen dočasně, nebo mi jednou dali na starost čtyry cncéčka a to pak byla hodně stresující práce. Už mě to unavuje. Strojírenství je navíc hodně pochybný obor, který je nestálý. Není práce a zakázky, tak vás klidně propustí a za pár měsíců vám zavolají zda-li nechcete zpět. Už to řídí to pracovní agentury a jejich podmínky jsou katastrofální. Naposledy jsem jako agenturní zaměstnanec musel za oběd platit kolem 80ti korun a kmenový zaměstnanci to mají podstatně levnější. Nelíbí se ti to? Odejdi. Dělat se s tím nic nedá, protože jsem se na to ptal. Pracuji i pro Českou poštu v rámci nekolidujícího zaměstnání už pár let a to jediné mám opravdu rád. Nejsou tam totiž normy, agentury a situace kdy nevíte dne a hodiny kdy vám řeknou, že končíte i bez důvodu.


Avatar uživatele
Zlatý

Chtěl jsem být učitelem v MŠ. Bohužel tehdejší systém to neumožňoval. Musel jsem si vybrat jiný obor.


Avatar uživatele

Byl jsem vyučeným dělníkem a chtěl jsem se zdokonalovat ve své profesi.Což se mně za komunistů celkem dařilo.Po revoluci, když byla fabrika vykradena a vytunelována jsem už NIKDE tuto svoji profesi nenašel, protože do našeho kraje se nastěhovaly německé firmy a ti už nepotřebovaly vyučené dělníky, ale cvičené opice na určenou práci.
Sice jsem prošel TŘEMI!!! rekvalifikacemi, ale nikde jsem se neuplatnil, protože opět šlo o to BÝT CVIČENOU OPICÍ PRO NĚMECKÉ FIRMY.
V okolí 50 km nenajdete ČESKOU firmu, která by vyráběla český výrobek.
Takže v takovýchto podmínkách jsem se dožil důchodu a od srpna už začnu být důchodcem, KTERÉ MLADÍ ŽIVÍ, jak stále opakují modří ptáci a už nějak nemohou pochopit, že jedině naše generace něco vyráběla a přispěla značnou měrou do rozpočtu republiky (a ten rozpočet Klaus vytuneloval..pokud nevěříte tak zde je odkaz http://www.novarepublika.cz/… )


Avatar uživatele

Odmalička jsem se motal okolo řezníka a chtěl jsem být i řezníkem a uzenářem, ale na školu jsem se nedostal pro velký zájem, a tak jsem šel na klempíře. Poté mne fascinovala práce zemědělce v ŽV, kde jsem vydržel celkově 27 let a průběhu práce jsem získal výuční list a oprávnění k úpravě paznehtů u skotu,(Panebože, to bylo peněz), no a potom jsem si zhuntoval zdraví. Odešel jsem do strojírenství, kde pracuji do 31. července tohoto roku a odcházím do ID. To poslední povolání bylo snad jedno z nejlepších, co se týče financí a pozice.


Avatar uživatele
Zlatý

Od první třídy ZŠ jsem měla jasno, že budu učit. Na gymplu mě chytila chemie. Tak jsem to zkombinovala, učím chemii.


Avatar uživatele
Bronzový

Já už 10 let chci být úspěšný podnikatel a deno-denně na tom pracuju. Je to dřina ale pomalu ale jistě se k tomu přibližuju. I kdyby to chtělo dalších 10 let práce tak se mého snu nevzdám :-)

btw. Rokio, to že jsi koupil zlaté slitky za 10 tisíc a necháváš se živit státem tě ani zdaleka nedělá investorem :-)


Avatar uživatele
Stříbrný

Chtěl jsem být o dětství ekonomem a teď jsem investor. Před dvěma lety jsem chtěl být blogerem a stak jsem se jím, a to docela úspěšným. Nedávno jsem chtěl být učněm a teď jím jsem.

V budoucnu bych chtěl být úředníkem a doufám, že jím budu.


Avatar uživatele
Bronzový

Neuchytila jsem se ani v oboru stavebnictví, kosmetiky, logistiky ani gastronomie.
Teď mě čeká vojenský výcvik a vím, že jsem se už našla a jsem ráda, že jsem na to přišla v tak brzkém věku a sebrala jsem na to odvahu včas.


Avatar uživatele
Pokročilý

Já chtěl dělat věcí... Když pominu klukoviny, tak to stále dá na pořádný výčet. Když začnu od těch prvních vážných nápadů, ke kterým jsem podnikl vážné kroky:

1. Astronom. Jako malého školáka mě fascinovala kniha Okna Vesmíru dokořán; jenže jsem zjistil, že "geometrie po obloze" mě nebaví. Ale dostal jsem se tomu docela blízko k technice.

2. Policista. Díky vybavené knihovně jsem si mohl prostudovat učebnici kriminalistiky, kriminologie i trestního práva - a přišlo mi, že praxe je u nás vlastně poměrně rutinní.

3. Biomedicínský inženýr /research/. Bohužel jsem z toho důvodu nastoupil na elektrofakultu. Realizace oboru z mého pohledu velmi slabá (místo zajímavých předmětů rychlokurzy biologie člověka), takže jsem se rychle začal ohlížet po něčem jiném. Závěrečné rozhodování bylo mezi psychologií a medicínou. Psychologii jsem nakonec ani nezkoušel.

4. Na medicíně mě nadchly především tři směry: Biomedicínský výzkum, psychiatrie a soudní lékařství. Psychiatrii jsem nakonec odpískal, protože je na můj vkus málo biologický. Na soudní jsem se zkusil několikrát dostat, dokonce jsem si kvůli tomu odkroutil pár let na patologii (a ještě pod hodně špatným šéfem, takže tohle byl skutečně opruz), ale málo se tu vraždí a proto nepotřebujeme moc soudních lékařů. Takže se ze mě nakonec stal vědec (a učitel, na mém pracovišti je to neoddělitelné). A aby to nebylo málo, nakonec jsem pokládal za vhodné doplnit si ještě vzdělání v matematice.

(I když je tvůj dotaz už hezky starý, tak to ber jako inspiraci: Nikdy není pozdě změnit směr života.)


Avatar uživatele
Bronzový

Popelářem.
Ale to se mi nepovedlo(naštěstí)


Avatar uživatele
Bronzový

kosmonaut :-)


Avatar uživatele
Registrovaný

Já chtěl řídit kamion, nebo být policistou, nakonec jsem skončil u Avastu.


Avatar uživatele
Registrovaný

doktorka

 

Diskuze k otázce

Avatar uživatele
Zlatý

Kepler

Lahny: výuční obor "dělník" neexistuje. Zřejmě jsi na úrovni pracanta, který umí nabídnout jen svaly a pár zkušeností. Ale i takoví udělali v podnikání štěstí, protože v jednom kuse nenadávali na ty zk...né kapitalisty a začali používat mozek.

 

Zajímavé otázky v kategorii Vzdělání a práce

Přihlásit se

Položte otázku, odpovězte, zapojte se, …

začněte zde

Reklama

Kvalitní odpovědi v: Vzdělání a práce

Zlatý annas 3006
Zlatý Drap 2025
Zlatý quentos 1310
Zlatý ivzez 1189
Zlatý led 687
Zlatý mosoj 679
Zlatý gecco 617
Zlatý marci1 613
Zlatý hanulka11 564
Zlatý Michal Kole 475

Zobrazit celkový žebříček

Facebook

 

Váš požadavek se vyřizuje, počkejte prosím.