Dosáhli jste svého vysněného zaměstnání, které jste si přáli už jako děti?

Chtěl jsem být jako dítě archeologem, ale osud tomu nepřál.

Nepodařilo, až v důchodě dělám občas něco podobného a moc se mi to líbí.

V dětství jsem vysněné povolání v zásadě neměl. O svém povolání jsem neuvažoval až do posledních ročníků gymnázia. Dnes směřuji k mému (aktuálně) vysněnému povolání.

Ne.
Chtěl jsem být zvukařem ve studiu nebo jezdit s kapelou. Přestože jsem byl hned po škole přijatý do televize, dal jsem přednost výnosnější práci. Dodnes toho lituju.
Rada pro začínající: Dělejte to, co vás baví a k čemu máte talent. Věřím, že když se něco dělá dobře, tak se i ty peníze dostaví.

Jako dítě ne, ale později, jako puberťák jsem měl vysněné povolání a to se mi podařilo dělat až 15 let před důchodem.

Ano, povedlo se mi a co bylo také dobře, že jsem za celou svojí pracovní karieru, včetně vzdělání a vojny, to znamená od patnácti let až do důchodu, vystřídal jen tři zaměstnavatele. Poslední dva, každý 20 let.

Upravil/a: elkon

Ne, chtěl jsem být prodavačem i když má práce je příbuzná prodeji tak to prodej není.

Zatím ještě ne, ale pracuji na tom.

Ano, splnil, ale po 10 letech jsem byl rád, že jsem se toho zbavil.

Jako dítě jsem si přál být strojníkem-bagristou. To se mi nesplnilo (ne že bych si na své současné povolání stěžoval). Ale uvažuji, že si v před- nebo možná i důchodovém věku udělám kurz a průkaz strojníka.

Ne to