Bylo takové počasí, jako je teď, i za vašeho dětství a mládí?

Myslím, že v různých reinkarnacích se sem vracím už drahně let, ale takhle hnusně jako ve 21. století nikdá nebylo. Do konce 20. stol. to bylo tak, že v zimě byla zima a v létě nešlo člověku o život, když stál a pracoval na slunci. Dokonce existovalo i jaro a podzim (na internetu možno zjistit, o co šlo). Na podzim pak foukal vítr, jindy pouze tehdy, kdy se hlásila bouře či jiná nepřízeň počasí.

Narodil jsem se v 50. letech a musím říci, že nebylo. Zima byla zimovatější s teplotami až –30 st. a 2 m sněhovými závějemi i v nížinách. Léta nebyla tak suchá, deštníky se braly vždy sebou (i když to letošní bylo lepší) a nebyly tak extrémní teploty. A vůbec, za Rakouska se prý i prdělo líp.

20. století začalo až rokem 1901.

Vzpomínám si na zimní fotku pořízenou někdy krátce po roce 1980, kde se svým tátou stavím iglú. Nebylo to na horách, bylo to maximálně 500 metrů nad mořem. Podobné množství sněhu jsem viděl naposled začátkem roku 2009, později už ne.

Jak se tak rozpomínám, tak bych řekl, že takové vcelku normální počasí bylo až někde do roku 2005±. Samozřejmě se i předtím objevovaly různé do té doby velmi ojedinělé jevy. Ať už záplavy nebo sucha, ale takové extrémy jako v posledních letech, to určitě nebyly. Jinak moc rád vzpomínám na to počasí, když jsem měl jako kluk prázdniny, prostě ještě za socíků. V létě teplo, parno, přišla bouřka, vzduch se vyčistil. V zimě zas zamrzlý rybník, sníh, nemělo to chybu. Dneska se ani ti kluci a holky nemají kde naučil bruslit a lyžovat… jo, na umělým, jasný… ale to prostě nemá to kouzlo.
Jinak mě potěšilo letošní léto, konečně po delší době bylo velmi pěkné letní počasí. Slyšel jsem názor, že to bylo tím, že kvůli tomu Covidu nelétala skoro žádná letadla, resp. že se to hodně omezilo. Názor, ať si udělá každý sám.

Mnohí si však pamätajú len to, čo na nich pôsobilo. Aj počasie… (často idealizovane). „Za našej mladosti to bolo…“
My, čo sme zažili mamuty a striedanie dôb ľadových , takéto „čudné“ letá bez jari a zimy bez jesene, pamätáme.
Zem je ako človek, v určitých intervaloch „dýcha“. V súčasnosti sme na rozhraní takéhoto dychu. (ten dych nie je rýchly a prudký ako u človeka). Vplýva na to aj rúška z exhalátov činnosti človeka, ktorá bráni prirodzenému dýchaniu Zeme. V tomto má „tlmočníčka ekológov“ svätá Gréta čiastočne pravdu. Rôzne megastavby, likvidácie zelených pľúc – lesov, presmerovávania, či zadržiavania riek do meganádrží, to všetko pôsobí aj na počasie.

Samozřejmě. Vždyť je úplně typický podzim.

U nás je tma, polojasno, bezvětří, teplota 4°C. Takové počasí nepamatuju!

Takové počasí nebylo, bylo o něco lépe. Nebyla v létě taková velká vedra. Nejvyšší letní teploty byly v létě 31°C, maximálně 33°C. Letní vysoké teploty způsobuje hlavně poorané pole v červenci a srpnu. To nikdy tak nebylo, oralo se už na podzim. Na poli se po sklizni nechávalo alespoň strniště, aby nebylo holé a rozpálené pole. Pouzivalo se i zelené hnojení po sklizni, zajišťovalo brzy zelené pole a jeho nízké teploty. Nebylo potom tak velké sucho.
Další příčinou velkých vysokých letních teplot kromě velkého množství CO² v atmosfeře je i rozpálená dlažba, silnice, střechy domů, hlavně tmavé černé. I od nich se ohřívá okolní vzduch.
Pomohlo by více bílých, nebo zelených střech. Do ulic více zelených stromů, keřů, trávy.
Jeden z největších skleníkových plynů je vodní pára, která v létě pro vysoké teploty nezkondenzuje, netvoří se mraky, neprší.
Ve velkém množství páry a tepla se vypouští z chladících věží tepelných a jaderných elektráren. Jaderná elektrárna Dukovany vypustí celkem 1,2m³/s vodní páry. Jaderná elektrárna Temelín celkem 1,65m³/s vodní páry. Není to malé množství, jedna hodina má 3600s.

Upravil/a: Midoc

Fakt je, že v dětství a mládí jsem si až tak moc počasí nevšímal. Výjimky byly, když jsme jeli na vodu, nebo na čundr stanovat, nebo pod širák. Určitě ale nebylo tolik extrémů.

V dnešní době se nedbá na vsakování dešťové vody. Voda rychle odteče z krajiny a měst.
Často je dešťová voda spláchnuta společně se splaškovou do kanalizace.
Voda v okolí silnic odtéká betonovým žlabem do potoka.
Voda potom chybí v krajině, nefunguje malý koloběh vody. Málo prší a je sucho.

Upravil/a: Vinpe