Odpoveď byla označena jako užitečná

Nevím, jestli je to dost kuriózní, ale ´snad´ ano – byl jsem kdysi požádán o ´spolupráci´ při početí…
😉

Nevím, jestli je to dost kuriózní, ale jeden Slovák se mě na ulici zeptal jak silné mám brýle do dálky a že je tady autem, brýle si rozbil. Dioptrie skoro odpovídaly, tak jsem mu ty svoje přenechal. Byl velice šťastný a velice štědrý. Stejně jsem už potřeboval slabší…:-)

Měla jsem kdysi jednoho nevidomého kamaráda, který občas vzhledem ke své vadě nějakou tu asistenci potřeboval, v tom nebyl problém, uměl si to zařídit a říci si o pomoc tak, že člověk neměl problém ho odmítnout. Občas to ale nemělo ke kuriozní pomoci daleko. Asi jsem nevyfasoval ta nejšílenější přání, ale dvě z nich si pamatuju dodnes.
Jednou jsem s ním šla po Praze a chtěl po mne, abych mu v barvách popisovala snad každou budovu na Staroměstském náměstí (Nevidomý byl od narození, takže popis tím byl značné komplikovaný).
Daleko prekérnější situaci mi ale připravil, když si dmluvil rande s jakousi dívčnou, se kterou měl zřejmě v úmyslu chodit. Mělo to být první rande a já jsem měla jít s nimi, abych mu posléze sdělila, jestli je ta slečna hezká a sympatická.

Nebyla.

Ale sama jsem několikrát o svým způsobem „kuriózní“ pomoc požádala.
Podrobnosti si radši nechám pro sebe. (–: