Bude u vás při rozloučení se starým rokem „švanda či prča“? Jaký je původ těchto slov?

Bude oboje, jak mnoho legrace tak i srandičky, neboť se v tento čas před půlnocí sleze u domu většina ještě vnímajícího osazenstva baráku. Právě proto i letos budou Silvouše trávit se svými starými a vetchými prarodiči naše předrahé vnučičky mající 12 a 14 roků. Očekávám, že již tradičně bude nejvíce řádit moje babuš.

veselo bude určitě
Na původ slova švanda existují dvě teorie. Podle jedné se na význam legrace přeneslo vlastní jméno Švanda. Již dlouho před Tylovým Švandou dudákem totiž v českém lidovém prostředí existovala postava dobrodruha, marnotratníka, veselého a neodpovědného chlapíka Švandy. Říkalo se: Pojďte tam – třeba do hospody – bude tam Švanda a myslel se ten veselý Švanda; z tohoto úsloví se snad vyvinul obecný význam Švanda rovná se legrace

Výraz prča zní snad trochu neslušně, ale na Silvestra mi budiž dovoleno i na veřejnoprávním médiu se tak trochu odvázat. Výraz prča je původem moravský, pochází ze slovesa prčit se, které se používalo o kozách a znamenalo, jak to říct co nejveřejnoprávněji… pářit se. Zdá se, že tento akt je u koz provázen efekty zasahujícími čich, protože zjevně příbuzný se slovesem prča je výraz prk, kterým se pojmenovává kozí pšouk. Z tohoto prku pak je naše dobrá známá prkotina, tedy nepodstatná věc, hloupá maličkost, bezvýznamný žvást. Jak kozí pšouk souvisí s bezvýznamností si myslím dovedeme představit, ale proč je kozí milovaní synonymem pro legraci, nevím. Což je možná tím, že jsem u něj nikdy nebyl. Jistou obměnou výrazu prča prý je první část slova šprťouchlata, druhá vychází z přídavného jména poťouchlý

Zdroj: http://www.roz­hlas.cz/regina/slo­va/_zprava/58577