Historie úprav
Odpověděl/a – 12.listopad 10:19
O větě doplňkové víc v odkazu.
https://www.odpovedi.cz/otazky/doplnkova-veta
–
Určit větu přísudkovou je těžší.
- Věta vedlejší přísudkovová nahrazuje část přísudku jmenného se sponou.
- Ve větě hlavní zůstane sponové sloveso (být, stát se, bývat, stávat se) a jmenná část přísudku je vyjádřena vedlejší větou. . Pozor – sloveso býti nikoliv jako plnovýznamové –
- Nejčastější spojovací výraz – JAKO,JAK,JAKÝ. Tento výraz začíná větu, která často popisuje, co se stalo s podmětem. (Jirka byl, jako kdyby ho spráskal).
- Řídící věta věty přísudkové nám nedává odpověď co se děje s podmětem a nutí nás dozvědět se více (Byl,…??? Byl takový,…???).
- Na větu vedlejší přísudkovou se ptáme otázkou „Jako co? Co se stalo? Jaký? Je přísudek již v hlavní větě?“. Pozor na záměnu s VV přívlastkovou.
Podl mluvnice CJL
Nejsem takový, jaký myslíš. Mohu nahradit jednoduchou věětou.l – Nejsem takový (např.) zlý, nebojácný atd.
Odpověděl/a – 12.listopad 10:22
O větě doplňkové víc v odkazu.
https://www.odpovedi.cz/otazky/doplnkova-veta
–
Určit větu přísudkovou je těžší.
- Věta vedlejší přísudkovová nahrazuje část přísudku jmenného se sponou.
- Ve větě hlavní zůstane sponové sloveso (být, stát se, bývat, stávat se) a jmenná část přísudku je vyjádřena vedlejší větou. .
Pozor – sloveso být nikoliv jako plnovýznamové – např. Strašidla kdysi (existovala) byla.
3. Nejčastější spojovací výraz – JAKO,JAK,JAKÝ. Tento výraz začíná větu, která často popisuje, co se stalo s podmětem. (Jirka byl, jako kdyby ho spráskal).
4. Řídící věta věty přísudkové nám nedává odpověď co se děje s podmětem a nutí nás dozvědět se více (Byl,…??? Byl takový,…???).
5. Na větu vedlejší přísudkovou se ptáme otázkou „Jako co? Co se stalo? Jaký? Je přísudek již v hlavní větě?“. Pozor na záměnu s VV přívlastkovou.
Podl mluvnice CJL
Nejsem takový, jaký myslíš. Mohu nahradit jednoduchou věětou. – Nejsem takový (např.) zlý, nebojácný atd.
Odpověděl/a – 12.listopad 10:23
O větě doplňkové víc v odkazu.
https://www.odpovedi.cz/otazky/doplnkova-veta
–
Určit větu přísudkovou je těžší.
- Věta vedlejší přísudkovová nahrazuje část přísudku jmenného se sponou.
- Ve větě hlavní zůstane sponové sloveso (být, stát se, bývat, stávat se) a jmenná část přísudku je vyjádřena vedlejší větou. .
Pozor – sloveso být nikoliv jako plnovýznamové – např. Strašidla kdysi (existovala) byla.
3. Nejčastější spojovací výraz – JAKO, JAK, JAKÝ. Tento výraz začíná větu, která často popisuje, co se stalo s podmětem. (Jirka byl, jako kdyby ho spráskal).
4. Řídící věta věty přísudkové nám nedává odpověď co se děje s podmětem a nutí nás dozvědět se více (Byl,…??? Byl takový,…???).
5. Na větu vedlejší přísudkovou se ptáme otázkou „Jako co? Co se stalo? Jaký? Je přísudek již v hlavní větě?“. Pozor na záměnu s VV přívlastkovou.
Podl mluvnice CJL
Nejsem takový, jaký myslíš. Mohu nahradit jednoduchou větou. – Nejsem takový (např.) zlý, nebojácný atd.