Vypadala by Evropa jinak, kdyby nebylo došlo k atentátu na Heydricha?

Kdyby – chyby. Taky bychom se mohli ptát, jak by vypadala Evropa, kdyby se při nezdařeném nacistickém puči v r. 1923 policejní kulka nerozpleskla o zeď asi půl metru od Hitlera, ale našla svůj cíl. Vznikla by Německá socialistická spolková republika?

Teoreticky – nebol by až taký pohon na českých odbojárov, pri ktorom zahynulo a trpelo veľa nevinných.
Podľa historických dokumentov, či už rozviedky Veľkej Británie alebo nemeckých výzvedných služieb, prípadne iných dokumentov vzťahujúcich sa k „operácii Antropoid“, nemajte strach nebudem citovať, išlo o
polický symbol odporu českého národa proti Veľkonemeckej ríši. Výberom národnostného zloženia jednotky „atentátnikov“ bola symbolicky ukázaná jednota občanov Československej republiky bez ohľadu na ich národnosť pod myšlienkou „Československá republika stále žije a bojuje“.

„Vypadala by Evropa jinak, kdyby nebyl ATENTÁT?“ tu môžme len teoretizovať:
Priamy vplyv na vývoj vojnovej Europy tento Atentát nemal. Ale nemožno podceniť jeho politický význam ako symbol odporu proti Nemeckému fašizmu. Aj to vplývalo aj na myslenie ľudí, nielen na území ČSR, ale aj na celom svete. Veď len názvom Lidice bolo pomenovaných viac obci po celom svete.
(prečo asi? na pamiatku jej zavraždených obyvateľov, alebo ako symbol boja proti fašizmu a genocíde?)

Upravil/a: led

Co by, kdyby.

Pokud se dnes člověk setkává (i v souvislosti s atentátem na Heydricha), s výkladem, že nás západ, tedy ti co se zavázali nás chránit a zradili, považovali za Hitlerova spojence, stát pod ochranou Německa (protektorát), a lidé že tu vesele pracovali pro druhou stranu, že vez atentátu by proto mohlo poválečné rozdělení Evropy vypadat úplně jinak (pro nás hůře), tak se mi chce vyloženě odplivnout. Z tehdejšího pohledu to byl teroristický čin, válka tu nebyla…
Lidičtí, i další nepřeživší, by asi na potřebu atentátu odpověděli jinak.

Správná otázka je: Co by bylo, kdyby se atentát na Hitlera zdařil. O tom lze polemizovat, vše ostatní jsou jen detaily.

Já do značné míry souhlasím s odpovědí Auťáčka.

S názorem, že Češi spolupracovali s Němci a že pro ně Češi
dobrovolně pracovali v rajchu, už jsem se setkala víckrát.
Od Angličanů se dala dezinterpretace očekávat, ti potřebují snížit
svůj pocit viny, ale třeba poznámky od bratrů – Slováků, že „zase
přežijeme v nějakém protentokrátu“, zabolí…

Problém je v tom, že nás tak brali (a bohužel mám pocit, že stále berou)
i Němci → na Čechy pracující v rajchu se v Německu nepohlíželo jako
na totálně nasazené, ale jako na dobrovolníky. Proto se dnes dost těžko
dohledávají informace k osobám, které prošly totálním nasazením.

(Je pravda, že Češi měli v rajchu oproti např. Polákům pár „výhod“,
ale o dobrovolnosti se kromě úplného začátku mluvit nedá.)

Těžko říct, jak by se situace vyvíjela, nebýt atentátu na Heydricha.
Já si na rozdíl od článku myslím, že mrtvých mohlo být méně.
A stejně jako Auťáček si myslím, že obyvatelé Lidic, Ležáků a
dalších obcí by situaci hodnotili jinak.

___

K reakci uživatele Hapiky v diskuzi:
Smlouvy jsme měli uzavřeny s Anglií a Francií.

___

OT:
Aliendrone, mohl byste prosím někam dát celý článek?

Nevím co by bylo kdyby nedošlo k antentátu. Ale musím nesouhlasit s Auťáčkem a Ivzez, kteří naznačují že „atentátníci“ a ti co je připravili vinni za Lidice a Ležáky. To je stejný přístup jako když únosce řekne vyjednávači že do nesplnění jeho podmínek každou hodinu zastřelí jedno rukojmí a vina je na vyjednávači. Rozhodně bych nemluvil o žádném terorismu pokud v roce 1942 se někdo pokusí odstranit vysokého představitele válečné mocnosti která jej vojensky napadla. Londýn – pokud vím téměř kompletně civilní – byl bombardován němci od roku 1940. Tak to bombardování určitě bylo synonymem pro hrdinství, zatímco cílený atentát na Heydricha (bez nebo s minimálním ohrožením civilistů) byl odporný teroristický čin.