Nejen potichu,ale i mlčky,vážně jsem to myslela a čekala,že se stane zázrak a někdo mi pomůže,nikdo mi nikdo nepomohl. To bych asi musela křičet,ale ani tak tomu moc nevěřím.

Já už několikrát. Jednou to vypadalo tak, jak jste uvedl Vy.

Jinak u nás na pracoviště jezdívala sanitka nejméně 2× týdně. Jedna dívenka trpěla epileptickými záchvaty. Několikrát se před mýma očima sesypala, jednou nečekaně, takže jsme spadly obě. Když se zhroutila, stačilo vytočit 155 – představit se xxx a a spojovatelka reagovala – jméno nemusíte hlásit. Opět Eva xxx?

Jednou když jsem na vodě zůstal ve vestě pod lodí a nemohl jsem dýchat jsem potřeboval skutečně pomoc a poprvé jsem snad skutečně spolehal že mi někdo pomůže, ale křičet nebo tak něco to zatím nikdy adoufam že nebude ani třeba 🙂

Jinak co se netýče mně ale jiného člověka tak jsem záchranku volal několikrát – není to hezký pocit a tu pomoc opět vyžadujete a doufáte

Nikdy jsem o pomoc pro sebe ani pro jineho nepotrebovala,tedy aspon zatim. Zato obdivuju deti,ktere duchapritomne reaguji,zatimco dospeli leckdy koukaji a nevedi co maji delat.To je potom smutne.

Ano, několikrát. Naštěstí vždy jen jako svědek události a aktivní pomocník.
Však jsem to už myslím psal, jak jsem byl v globusu před vánoci. Určitě pamatujete v brně, jak zloděj střelil do krku pracovníka ochranky. Je to už hodně dávno. To jsem volal rychlou. spokojen jsem nebyl. Dlouho to trvalo a doktor přišel jak z procházky. a nejvíce mě překvapilo jednání hypermarketu, kde neměli na informacích, které byly asi 10 m od místa ani lékárničku. Dalším negativním postřehem bylo, když se nad nás asi tři lidi, co jsme se snažili pomoci nahnul člověk v civilu, ukázal placku kriminální policie a optal se co se tady stalo. Bez jakéhokoli náznaku pomoci.

Bohužel to dopadlo špatně. Ono průstřel krku je složitý.

Tato by mě zajímalo kam jsi se s číslem 120 dovolal? Že by přesný čas?
Nevolal jsi náhodou 112?

ano, v tom doslovném slova smyslu. Bylo mi 12 a ztratil jsem se na školním vejletě s gymnáziem při nočním orientačním závodě. Naštěstí jsem volal o pomoc jen proto, že jsem nemohl najít cestu, nic vážnějšího mi nebylo. Slyšel mě místní hajný v blízké hájovně, ale jelikož přesně nevěděl, odkud to přichází, došel jsem dřív k hájovně sám. Tou dobou už mě hledala policie – prý jsem se tehdy stal obětí největší policejní bleskové akce v Severočeském kraji ;{)> – , ale než mě našla, uplynula ještě bezmála další hodina… hajnej je prej alespoň zavolal a nasměroval ;{)>

Ano volal. Je to jen dva měsíce, kdy se nám po panelákové chodbě začal šířit kouř z bytu souseda. Volal jsem číslo 120 a přivolal pomoc. Během pěti minut přijeli hasiči, záchranka a policie. Bohužel vše bylo marné. Zase jeden zkušený kuřák si zapálil cigaretu před spaním a netušil, že je to cigaret před spánkem nejdelším.

při povodních v 2002Jsem dělala první pomoc při infarktu.Byl na mol opilí a já v 9měsíci.Na umělé dýchání si do této doby bohužel pamatuji hodně jasno ten to zážitek se vyčistit z hlavy nedá.Lékaři přijeli až na podruhé protože si mysleli že volají ožralí.Jinak jsem byla nucena volat víckrát ale bohu dík už s klidnějším postupem.