slovo anotace

vedle významů již uvedených se též používá v souvislosti s diplomovými, resp. oborovými pracemi. V tom případě anotace znamená stručné shrnutí obsahu práce (o délce cca 1 střední odstavec).

Anotace (z lat. ad-, k a notare, poznamenat) znamená pomocnou nebo dodatečnou, obvykle písemnou informaci, přidanou k nějakému dokumentu (textu, obrazu, filmu atd.) a vztahující se k němu.

Typy anotací

Anotace můžeme rozlišit podle toho, zda

• jsou k dokumentu pevně připojeny

• a vytváří je jeho autor (například anotace či resumé odborného článku);
• a vytváří je někdo jiný, redaktor nebo recenzent (například anotace na záložce a na obalu knihy, kazety atd.);
• ale vznikají až dodatečně (například čtenářské poznámky na okraji knihy, diskuse k článku na Wikipedii atd.);

• nejsou s textem fyzicky spojeny

• a stručně charakterizují jeho obsah pro usnadnění výběru uživatele (například anotace v databázi, v bibliografii, v nakladatelském katalogu);
• posuzují a kritizují dokument z hlediska uživatelů nebo odborníků (stručné recenze, hodnotící poznámky v časopisech, blozích a pod.).

Anotace mohou mít formu:

• poznámek k jednotlivým místům textu, například na okraji knihy (marginálie);
• stručného shrnutí obsahu dokumentu;
• hodnotících či kritických poznámek uživatelů (diváků, čtenářů nebo posluchačů).

V lingvistice se anotací často míní doplnění původního textu o slovní rozbor každého jeho slova. Soubory takto anotovaných textů tvoří korpusy a jsou důležitou pomůckou počítačové lingvistiky, při tvorbě strojových překladů a podobně.

Sestava anotací k dokumentům určitého tématu tvoří anotovanou bibliografii.

Zdroj: http://cs.wiki­pedia.org/wiki/A­notace

slovo anotace znamená-poznámka,vysvě­tlivka,připojo­vání poznámek,a stručná charakteristi­ka díla