Avatar uživatele
Registrovaný

Proč jsou někteří herci při představení v divadle bosí?

Při některých představeních mají herci svůj kostým, který vyžaduje jejich role a přitom mají bosé nohy. Proč? Hraje se jím snad kvůli tomu lépe? Neudivuje vás to někdy?

Nejlepší odpověď

Avatar uživatele
Registrovaný

Hraju ve školním divadelním spolku a myslím, že to má důvodů hned několik. Kde konkrétně jste to viděl?

1) Je to součást role.

Některé role vyžadují, aby byl herec při jejich hraní bosý. Nejčastěji to je, když je děj zasazený např. ve středověku, kdy běžní lidé chodili bosí. Potom se tak můžou hrát indiáni nebo různí domorodci.

2) Herci se mohou jednodušeji převlékat

Pokud si herec musí během představení několikrát měnit kostým, je pro něho jednodušší nenosit boty. Ponožky přitom ne vždycky mohou ladit s rolí, tak jako když je herec úplně bosý. To je třeba můj případ. Hraji většinou bez bot. Ponožky si sundávám až těsně před představením, nechám si je někde poblíž. Během představení potom se potom mohu jednodušeji převléknout. Je ale dobré mít ponožky vždycky po ruce, protože časem člověku začíná být zima na nohy.

Uvědomte si také, že někteří herci, kteří točí film, musí hrát někdy i bosé scény venku z různých důvodů. Tam pak musí být člověk bosý přímo na studené zemi i několik hodin, než se svéna povede natočit. Musí mít tedy v blízkosti nejen ponožky, ale i nazouváky, aby neumrzl.

Představení to ale podle mě nikdy nijak neškodí. Pokud má člověk pěkné mladé nohy, není za co se stydět.

 

Další odpovědi:

Avatar uživatele
Stříbrný

Protože to tak maj napsaný? Určitě by to neudělali z vlastní hlavy bez souhlasu režižéra.


Avatar uživatele
Zlatý

Kostým divadelnej /filmovej postavy, teda aj obuv, určuje kostýmový výtvarník po preštudovaní scenára a dohode s režisérom a scénografom...
Nazrime do jeho mysle:
Pri čítaní knihy, scenára sa ponáram do deja, ako Alica vkročím do sveta za zrkadlom a prežívam dej priamo, ako jedna z postáv. Cítim šat hrdinu na sebe, jeho pečať, ako otlačok mojej duše v príbehu a konám tak. Keď oblečiem kostým, virtuálne, či skutočne, prežívam osudy jeho nositeľov, ich radosti aj smútok. Cítim voľnosť duše a činov.
Áno, sťa chameleón prispôsobujem sa tomu, prežívam osudy, virtuálne obliekam ich šat, trpím a radujem sa, preciťujem jemnosť šiat i hrubosť zdrapov handier, nežnosť šperkov aj tesnú tiaž pút… myslím ich myšlienkami, vravím ich rečou, to už nie som ja, ja som oni, oni sú ja. Začínam tvoriť, sny na papier prenášam, najprv skice príbehov. Teraz podrobnejšie šat hrdinov a už len detaily a strihy, nech postavy ožijú…
Niekedy tu može ísť aj o absurditu, o hru kontrastov, napríklad muž vo fraku je bosý, kozmonaut v skafandri je v pyžame
Herec svojou hrou, svojím prevtelením do postavy spája v sebe myšlienky režiséra, scénografa a kostyméra/maskéra so svojimi predstavami a takto vkladá svojej postave nový rozmer.


Avatar uživatele
Stříbrný

Protože to mají ve scénáři.

 

Diskuze k otázce

Avatar uživatele
Zlatý

led

dubraro, nie všetko je v scenári a ten sa veľakrát upravuje podľa požiadaviek režiséra, tvorčieho štábu a v nemalej miere aj produkcie, ktorá drží kasičku.

 

Zajímavé otázky v kategorii Kultura a společnost

Přihlásit se

Položte otázku, odpovězte, zapojte se, …

začněte zde

Reklama

Kvalitní odpovědi v: Kultura a společnost

Zlatý annas 4800
Zlatý Drap 2968
Zlatý led 2100
Zlatý Kepler 1735
Zlatý marci1 1601
Zlatý ivzez 1303
Zlatý hanulka11 1277
Zlatý quentos 1236
Zlatý mosoj 955
Zlatý gecco 818

Zobrazit celkový žebříček

Facebook

 

Váš požadavek se vyřizuje, počkejte prosím.