Filip84

dany: „Ze zákona by musel platit zákonem stanovené částky zdravotního a sociálního pojištění (dle stanovené výše).“ & „Kdyby od 43 let nepracoval, musel by mít nějaký příjem /dědictví, výhra, někdo ho živí aj.). Musel by platit to zdravotní a sociální pojištění. Zdravotní, do 65 let určitě.“

Častý omyl.

Zdravotní pojišťovně musí platit občan České republiky, který má na území České republiky trvalý pobyt. Základní způsob platby zdr.pojišťovně je, že někde pracuješ a za Tebe to platí zaměstnavatel, nebo podnikáš, a jako podnikatel si to platíš sama. Sekundární je, že to za Tebe platí stát. Těch skupin osob, za které platí zdr.pojišťovně stát, je poměrně hodně (https://www.vzp­.cz/platci/in­formace/stat/za-koho-plati-pojistne-stat), ale pro nás jsou, asi, nejpodstatnější dvě: 1. jsi evidována jako uchazeč o zaměstnání na ÚP a 2. pobíráš dávky pomoci v hmotné nouzi.

Pokud ale nevyvíjíš samostatnou výdělečnou činnost (officiálně), závislou činnost (officiálně), nemáš důchod, nejsi na ÚP, ani nepobíráš dávky pomoci v HN, máš pojišťovně platit sama jako samoplátce.

I tomu se dá vyhnout, zrušením trvalého pobytu na území České republiky. Není to úplně běžné, ale rozhodně to není taková „exotika“, jak by se mohlo zdát. Oproti všelidovým představám trvalý pobyt není povinný, nemusí ho každý „někde“ mít, alespoň na úřadu. Nemít trvalý pobyt má i své výhody, mezi nevýhody, ovšem, patří složité vyřizování výměny ŘP (musíš prokazovat, že máš na území ČR „obvyklé bydliště“ a úřad na to není zvyklý, takže jsou s tím problémy, nebo si na chvíli trvalý pobyt obnovit, řidičák vyměnit, a pak zase zrušit), a taky třeba ta skutečnost, že ano, že pojišťovně nedluhuješ, ale taky, pokud nepodnikáš nebo nepracuješ, nejsi pojištěná, prostě, jako cizinec, takže buďto si zaplatit nějaké komerční pojištění, nebo se dobrovolně přihlásit do veřejného, ale ty platby jsou, jako u cizinců, tedy vyšší. Ale lze i tak.

„Sociální pojištění“ vůbec neexistuje, to jsou odvody na státní politiku zaměstnanosti a na důchodové pojištění. Ano, odvody, odvádí je buďto zaměstnavatel za zaměstnance, nebo osoba vyvíjející samostatnou výdělečnou činnost za sebe. Pokud nikde nepracuješ, nepodnikáš, tak bez ohledu na tu skutečnost, jestli jsi na ÚP, nebo nejsi, jestli čerpáš dávky pomoci v HN, nebo nikoli, tyto odvody nikdo neplatí. Jiná věc je náhradní doba pojištění, např. dříve po dobu studia, rodičovská / mateřská dovolená, péče o osobu blízkou, evidence na ÚP po ustanovenou dobu atp. Tam, ale, nejde o nic víc, než že se to bere, jako bys pracovala, ale s příjem (a tedy i odvody) Kč 0.00 hrubého. Když to řeknu jednoduše, tak když by někdo dosáhl, čistě theoreticky, na starobní důchod tak, že by ho měl pouze a jen z náhradní doby, tak by měl důchod minimální, protože by se vypočetl z nuly, takže by byl nula, ale protože mu vznikl nárok na starobní důchod, minimální důchod je tolik a tolik, dostane minimální důchod.

Souhlasím naprosto, že je vysoce nepravděpodobný vznik skutečnosti, že někdo dostane III. stupeň invalidity v 18, a pak ve 43 letech, „zázrakem“, invaliditu úplně ztratí (nicméně, není to nemožné, takové případy se dějí: „změní se vítr“, politici něco zprzní, on se nedostane do tabulek – omylem, a než se to napraví, uplyne několik let, zpravidla až do doby, než se, zase „změní vítr“, nebo do doby, než si to někdo nedá líbit, podá správní žalobu, soud deleguje věc k posouzení Ústavnímu soudu, a ten příslušný právní předpis zruší jako neústavní). Ale jinak to není až taková fantasmagorie, jen pár příkladu:

• eviduje se na ÚP, pracuje na černo. ÚP ho sankčně vyřadí, on to neřeší – protože neví, protože mu to je jedno …, to je dokonale nepodstatné, pracuje dál načerno. V každém případě, na důchod mu jde Kč 0.00, zdravotní pojišťovně dluhuje cca Kč 2,000.00 za každý měsíc. Ona mu pošle nějaký dopis, ale bohatě postačí, že se přestěhuje, nebo, že to pošta, nějak, pohnojí. U pošty nic mimořádného, dneska doručuje listovní zásilky kde kdo, to není, jako kdysi,
• eviduje se na ÚP a pobírá dávky. Je spousta lidí, co žijí roky na dávkách. Narovinu, kdyby někdo nikdy nepracoval, a ve 43 letech by se ocitl, poprvé, na ÚP, žádné pracovní návyky, s kvalifikací to asi taky nebude horké, když má od 18 „plný“ invalidní důchod, a když by ještě do toho přišla „vhodná doba“, tak na tom ÚP může hodně zkysnout. Ano, zdr.pojišťovně by platil stát, ale na důchod by mu šlo Kč 0.00,
• pracuje na černo a neřeší. Jsou takoví lidé, ti chytřejší pošlou měsíčně ty cca Kč 2,000.00 pojiš­ťovně, ti blbější nikoli. Každopádně, na důchod jim jde Kč 0.00,
• pracuje officiálně legálně na dohody mimo pracovní poměr. Ideální je to pro „gastronomy“. Ten člověk si klidně vydělá 30, 35t čistého měsíčně (protože je v práci pořád, že), i víc, ale officiálně je tam na DPP jako „pomocný kuchař“ / „pomocný číšník“ za, papírově, něco méně, než Kč 10,000.00 měsíčně – aby za něj nemusel zaměstnavatel platit odvody, takže jak zdr.pojišťovně, tak na důchod, mu jde Kč 0.00,
• pracuje úplně legálně, na dohody mimo pracovní poměr, pro více zaměstnavatelů. Tam uklízí za Kč 6,000.00 měsíčně, tam umývá nádobí za Kč 9,000.00 měsíčně, a tam seká křoviňákem za Kč 8,000.00 měsíčně. Všecko na DPP, všecko pod Kč 10,000.00, takže žádné odvody. Jsou takoví lidé, nemají nemocenskou, pojišťovně si platí sami (takže je to pro ně drahé), je to blbost, ale lidé jsou blbí, takže jsou i takoví.

Přijít o „plný“ důchod ve 43 letech je vysoce nepravděpodobné, ale to ostatní až taková fantasmagorie není, jak by se mohlo zdát. 🙂