Nelze být vždy hrdinou, ale vždy lze zůstat člověkem nejen proto, že neznámí zůstávají, ale hrdinové se vymažou z dějin?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Souhlasím jenom s citátem J. W. Goethe a i to s výhradou.
Člověk by měl vždy být především člověkem.
Jestli se v nějaké situaci zachoval hrdinsky, posoudí budoucnost.

Jana Sobotku jsem neznala, díky Vašim otázkám o něm už mám
trošku představu. Nesouhlasím s ním (nejen v tomto případě). Nemám ráda jeho
způsob zjednodušování. (Působí na mne dojmem, že podceňuje své čtenáře.)

Falšování dějin není nebezpečné, je jen hloupé. Zavání snahou
o manipulaci současnosti i budoucnosti, ale rozumní lidé se zmanipulovat nenechají.

Falšování dějin, současnosti ani čehokoliv jiného se nedá zabránit.
Jediné, o co se v tomto ohledu můžeme snažit, je hledat souvislosti
a různé zdroje informací → i u těch, s nimiž třeba nesouhlasíme.

I hrdina by měl být vždy zůstat člověkem. J.W.G. má pravdu.

1. Oběť má i tu výhodu, že nemusí o tom přemýšlet a nic řešit. Většinou je její osud již naplánován s jasným výsledkem.
2. Jakékoli falšování faktů může být nebezpečné a může způsobit i nenávratné změny.

annas, Tvý otázky jsou občas „na bednu“.:-)))
Ale souhlasím se všemi body.

Ano, hrdinové mívají krátkou životnost, ale zpravidla se na ně a jejich odkaz dlouho vzpomíná. „Lidský člověk“ může žít dlouho, ale je zapomenut zároveň se smrtí jeho posledního pamětníka.
(Kepler)
🙂