Každý z nás má jiný pohled na Boha. Vycházím z pohledu filozofů, myslím si, že každý člověk patří do některé z uvedených katergorií.

Vidím to možná trochu jinak, než očekáváte.

Záleží tedy na tom, zda se na Boha díváme jako ateista, deista, teista, panteista či agnostik
.
Jedině teista vychází z toho, že Bůh existuje a stará se o svět. Čeká a stejně jako sv. Václav zasáhne, až bude nejhůř.
To je spojeno s křesťanstvím, vírou v posmrtný život atd.

Deista to vidí jinak, Bůh se už o svět nestará. od jeho stvoření.

Agnostik nemá žádný názor, neví i ví, co se bude dít. Zda svět ovládné Bůh nebo Satan.

Ateismus z pohledu filozofie – teoretické popírání Boha, jeho existence, působnosti ve vztahu ke světu a k člověku. Ten se o Boha nestará.

Panteismus – Bůh je všechno a všichni. Je tedy ve všem, takže lidé I zvířata žijí, stormy rostou atd., pokud nebudou zničeny.

Stale živá je filozofie Fridricha Nietzscheho. Několikrát jsou jeho myšlenky vysvětleny v archivu.

I když zemřel, zanechal své myšlenky, které jsou stále živé. Naše morálka, kultura, racionalita atd. souvisí s jeho myšlením. Třeba jeho teorie „nadčlověka“.Člověk musí být silný sebevědomý, ukázněný mít vůli k vládnutí,

Bůj je mrtev. Víra v Boha oslabuje život. Stejně jako posmrtný život snižuje hodnotu lidské existence. Proto si musí člověk uvědomit, zda je lepší žít ve světě, kde vládne dionýský živel = chaos, nebo apollonský řád – pořádek. Spoléhat tedy sám na sebe.

Jenže existuje myšlenka „věčného návratu“, takže to znamená, že co se stalo, se opakuje. Proto je lidstvo zodpovědné za vše živé.

„Budoucnost a štěstí lidstva závisí na vědě. Běda lidské společnosti, jestliže nepochopí tuto jednoduchou pravdu.“
Charles Riche

Ale je vždy pokrok cesta vpřed?

Upravil/a: annas

To je věčná otázka týkající se víry. Nábožníci trpělivě snášejí svůj úděl, protože věří, že Bůh to tak chtěl. aniž by chápali proč to tak bůh chtěl a proč se takto věci dějí. No a ateisté to odmítají, protože věří, že právě člověk si stvořil Boha k obrazu svému a sám hledá odpovědi. A taky postupně nachází…

… kdepak božím, ten s tím nemá vůbec nic společnýho, vše je otázkou osudu (někdo může namítat, že každý štěstí svého strůjcem, ale povídejte to někomu, kdo leží ve špitále, jelikož ho přejelo auto) … a osud, to je jen náhoda, která má ovšem míru pravděpodobnosti …

Které, jaké věci máte na mysli?
Přírodní jevy a katastrofy se dají vysvětlit, ostatní je „vůlí“ člověka…
Bůh to má jinak, než si představujete/me­..........
Zkuste si přečíst „Hovory s Bohem“ (1–3), první díl postačí ;)
https://knihy­.abz.cz/prodej/ho­vory-s-bohem-01
Možná přijdete na to, že takto položená otázka je „zbytečná“ a tak nějak, trochu,
„mimo mísu“…

Nevěřím-li v Boha, nemohu věřit ani v Jeho úmysl či záměr.

Největší průser pro svědomí je, že ono se to děje, jak se to děje i bez celýho Boha a jeho úmyslu.
Haré Krišna!

Upravil/a: zjentek

No Boží úmysl (záměr, vůle) prý byl jediný. Aby z ničeho bylo vše. Čas v tom nehraje žádnou roli, protože Bůh je prý věčný.
Počítám, že Bůh svůj úmysl (záměr, vůli) nemění. Je to jeho úmysl (záměr, vůle) a je tím pádem už od první chvíle věčný.
Teď se nacházíme ve stejném stavu jako kdykoli dřív. Už vše je a Bůh to nejspíš jen tak ze dne na den nezmění.
Pominu to, že věci se nedějí. Věci buď jsou a nebo nejsou. Ovšem když se něco děje tak je to vlastně stejné. Buď se to neděje nebo se to děje. Tedy
buď to není a nebo to je. Jestliže to tedy je, což plně odpovídá Božímu úmyslu (záměru, vůli), tak není co řešit.
Ve smyslu duchovně filozofického významu si dejte dvacet otčenášů a k tomu stopadesát sklapovaček abyste si své rouhačské pochybnosti vyhnal jednou provždy z hlavy. Učiňte pokání a modlete se ať vám za to břišňákové utrpen Bůh odpustí. Bůh odpouští svým hříšníkům i tak strašný hřích jako toto zavrženíhodné intelektuální smilstvo, nechutně příšerné marnění času položením hloupé, zavádějící a nicneřešící otázky ;)