Máte někdo tzv. syndrom bílého pláště?

já mám respekt ale to z každý kapacity,většinou se znažím nedát to na sobě vidět .
syndrom z někoho z něčeho to né.

Moje doktorka vždycky tvrdila že to mám, několik let jsem se jí snažil vysvětlit že to nemám, že z ní nijak nervozní nejsem, že je mi její osoba úplně u zadku, ale nevěřila. Skončilo to tím že mě jednou vo půl třetí ráno hospitovali v nemocnici s tlakem 250/220, kdy ani nevím jak sem tam vůbec dolez, protože se mi hlava motala vo sto šest, sotva sem polkádal nohu před nohu a po cestě sem se několikrát poblil.

Trošku takový pocit má asi skoro každý. Musíme si uvědomit, že je to čistě psychická záležitost. Doporučuje se navštívit lékaře s doprovodem jiné osoby. Před návštěvou lékaře je dobré provádět dechové cvičení, relaxační cvičení, udělat si procházku na čerstvém vzduchu. Do čekárny si vzít něco ke čtení nebo prohlížení, abychom pozornost odpoutali jiným směrem. Důležité je informovat lékaře o svých pocitech a obavách, nestydět se. Lékař je přece tady proto, aby nám pomohl. 🙂

Zdroj: http://www.ten­soval.cz/bily-plast.php

Mám a nevím proč,lékaře obdivuji,rozumím si s němi velice dobře a přitom,když jdu na měření EKG a TK,tak se ni tlak pokažde zvedne a dost,ale lékaři to vědí,tak není problém-všude to raději hlásím.Začalo mi to s onemocněním srdce(arytmie),teˇse toho nemohu zbavit-bohužel.