Má dítě lidské právo mít maminku?

Manželství ať mají, ale u rodičovství fakt nevím. Je spoustu milých hodných chlapů a žen, kteří by je milovali nadevše. Ale… za pár let tu bude převaha těchto rodin, smysl tradiční rodiny zanikne. Dnes se vše žene do extrémů. Dříve takové rodiny byly také, ale jaksi v tichosti. Žádné veřejné hlásání za práva, pochody a další chujárny. Ten, kdo se dřív považoval za “normálního”, je dnes odstrkován, přehlížen, vlastně taková nicka. Kam až to zajde?

Upravil/a: quentos

nejen maminku, ale oba dva rodiče, tedy i tatínka

Myslíte maminku se jménem Karel? Tak to v žádném případě.

Myslím, že dítě instinktivně hledá svou biologickou matku. Takže ano.

Ano. A taky na normální život s nomálními rodiči i výchovou. Rodiče za dítě sice zodpovídají, ale narozené dítě už je člověk s právem na život a vše co k tomu patří, co zákony (spravedlnost) propůjčují, poskytují, se všemi jinými právy a povinnostmi. Řádnou výchovu (i s řádnými vzory, což sice plno klasických tradičních rodin nesplňuje, ale to s tím tak nějak úplně nesouvisí a to je stejně jako práva i rozmach příslušníků lgbt odrzem doby. Co nastavuje, povoluje, dovoluje, upřednostňuje, kam tu společnost vede…).
Sexuální orientace ji dědičná, ale zároveň se může změnit (vlivem, výchovou, zacházením, zvykem, či přivyknutím. Čili za určitých okolností je ovlivnitelná a změnitelná. Je to prokázáno, i když někteří „odborníci“ říkají, že neví, jestli je sex. orientace změnitelná. Ale klidně se můžeme podívat do „homosexuálních“ oblastí ve starověku, kde se sexuální vztah mezi muži, především mezi starším mužem a chlapcem, stal zvykem. Až chlapec dospěl v muže měl pak taky takový vztah s chlapci. A to prosím nebylo pár jednotlivců, ale celá společnost, která to tak měla nastavěna. Athény, Théby,… kolébky tzv. demokracie, volnosti ve všem, zakládající si i na zhýralosti, zkažených mravech, vulgaritě,.. a kvůli tomu i nestabilitě, anarchii a vlastnímu úpadku a konečnému pádu).

Upravil/a: UPhelp

Samozřejmě, že má každé dítě právo na oba rodiče!

Článek popisuje koncept náhradního mateřství, který je samozřejmě eticky problematický, ale bere ho poněkud nesmyslně jako důvod pro útok na homosexuály.

Deklarace práv dítěte, přijatá OSN, říká mj.:
„Dítě v útlém věku může být odloučeno od své matky pouze za výjimečných okolností.“
a také
„Dítě nesmí být předmětem obchodu v žádné podobě“.

Určitě ano. Ale už jsem bohužel zažil všelijaké maminky i tatínky.

Výpovědní hodnota článku paní Pospíšilové je, že náhradní mateřství je špatné. Opět do toho až nesmyslně moc zatáhla homosexuály.
Pokud se vám všem zdá, že se o LGTBQ+ moc mluví a řeší se přespříliš, tak si nejprve všichni uvědomte, že nejvíce o těchto lidech mluví ti, kterých se to netýká a potřebují pouze útočit na menšinu.
Mimochodem dítě se upíná na lidi, které jej vychovávají, potažmo na ty, které se k němu chovají hezky a chrání ho (například učitelé ve školce či na základní škole). Takže s postojem paní Pospíšilové opravdu nesouhlasím. Možná by si měla lépe nastudovat psychologii a pedagogiku.
A co se týče otázky: Dítě má mít právo na šťastný život.