Projděte si odkaz – podobná otázka v odkazu

http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/maji-hlusi-lide-uplne-ticho-nebo-nejake-zvuky-preci-jenom-poslouchaji

Podobná otázka v odkazu – lidová moudrost : „Neslyšící nemohou mít abstraktní myšlení“. Tak jak je to s tím?!:

„Tak ani tato lidová moudrost není v pořádku, není to tak, že by neslyšící nebyli schopni abstraktního myšlení. Samozřejmě neslyšící mají krásnou představivost, když bychom chtěli hovořit i o abstraktní představivosti, mají ji, stejně jako slyšící. Ta abstrakce, tu my nedostaneme sluchem, to je v jedinci a v neslyšících ta­ky.“

http://ruce.cz/clan­ky/493-dalsich-10-predsudku-o-neslysicich

Jak se na to dívají jazykovědci?
„Není pochyby o tom, že v dorozumívání neslyšících je už zmíněná obecná lidská schopnost myslet a komunikovat manifestována způsobem nám „cizím“, totiž motoricky: pohyby a pozicemi (rukou, těla, obličeje).
Ty jsou – a tady je podobnost s „naším“ jazykem už větší – podle určitých zákonitostí „skládány“ do základních jednotek nesoucích význam, do tzv. znaků. Systém těchto znaků a pravidel jejich spojování, který umožňuje kódování a dekódování mluvy,[ je pak označován termínem znakový jazyk.“ atd.
http://nase-rec.ujc.cas.cz/ar­chiv.php?art=7172

Jazyk je systém znaků = kód, které slouží k dorozumívání. Pomocí toho znakového systému popisujeme věci, sdělujeme myšlenky, stavy. atd. Také se dorozumíváme nejazykově – informace zjišťujeme na mapě, dopravní značky, vidíme kouř atd. – známe jejich význam.

Máte pravdu, že myslíme pomocí jazyka, vyjadřujeme se řečí. Ale v širším slova smyslu je jazykem i jazyk znakový, který slouží neslyšícím. Jsou to také jakési kódy, znaky, které vznikají předváděním, zapíší se do vědomí a pak se znázorní " znakovou „řečí“.

I když neslyšíme, ale vidíme, dovedeme si vytvořit v hlavě představu.

Přemýšlí stejně jako slyšící.Neslišící znají znakovou řeč a odezírájí ze rtů.

Obdobně jako slyšícímu. Hluchý člověk pouze neslyší. Jinak je jako každý jiný.

Myslím, že to nikdo nemůže přesně posoudit :).
Nejspíš je to jako u slepého, který nikdy neviděl. Předmět si ohmatat může, ale řekla bych, že si přesto jeho tvar představit neumí.