Když míjíte neznámé lidi na ulici, co jdou proti vám, koukáte jim do očí?

Obvykle krátký kontakt. Takové nazdar, vím o Tobě, Ty víš o mně.
Delší kontakt by se už dal vykládat jako bys potřeboval navázat rozhovor, nebo by mohl působit vyzývavě, nebo urážlivě…

Něco jiného je samozřejmě proplétačka na václaváku, tam většinou sleduju jen kdo má kde nohy abych mu na ně nedupnul…

Vpodstatě vždy, akorát když jde proti mě delší dobu hodně lidí a setkávám se s vícero podezíravými pohledy, začnu se dívat do země či jinam.

Je to spíš takový můj zvyk, který jsem si vypěstoval proto, že odmala hůře vidím a tak se mi často stávalo, že jsem minul nějaké známé lidi a ti se pak pomalu uráželi, že jsem je úmyslně ignoroval, raději jsem se tedy začal dívat na všechny, kdyby náhodou.

Jak kdy.

Tak to je přeci běžné, že se pohledy střetnou. Pokud to ale myslíš ve stylu „usilovné dlouhodobé zírání“, tak ne, bylo by to kontraproduktivní. Žiji totiž v jedné takové díře, kde se VYPLATÍ koukat na chodník do ČEHO šlapeš, o dopravě atd. nemluvě. ;) :D :D

Bydlím ve větší vesnici, takže jako asi všude na venkově se na sebe podíváme a pozdravíme, i když se moc neznáme. Ve městě je to jiné, občas tam chodím na nákupy a tam spíš koukám po výkladech a tak různě. Když jsem byl u sestry v Basileji, která bydlí blízko parku, tak na ulicích je to jako u nás, lidé se nezdraví. Když jsem ale zašel do parku, tak tam se lidé všeobecně zdraví pozdravem „gréci“. Rozhlížel jsem se a nikde nikdo (Slovensky to znamená Řekové) 😁.
Ptal jsem se ségry a ta mi vysvětlila, že tam je takový zvyk a to slovo gréci znamená zkratku grüssen Sie.

Nedívám se jim do očí, spíš o kousek níž, jestli mají roušku. Když ne, vyhýbám se na vzdálenost aspoň doporučených dvou metrů.