Kdyby nebylo sucho, tak bychom měli úrodu ovoce? (Kontext s podotázkou.)

Není to jednoznačné. My jsme letos měli bohatou úrodu třešní, jenže bohužel dozrály v době velkých dešťů, krup,. tudíž většina plodů shnila na stromě.

Nebyly k užitku, teď je uklízím spolu s padajícím žloutnoucím listím.

Zdálo se, že nebudou ani švestky, ale právě ty první dozrávají, i když je jich méně než l loni. Ale padají.. Zatím na ně vosy nejdou na rozdíl od minulosti. Zřejmě je vos méně. .

Upravil/a: annas

Kdyby nebylo hmyzu, nebylo by ani ovoce a mnoha dalších detailů. Je třeba si uvědomit, že kromě článku potravního řetězce jsou po smrti i zdrojem pro rostliny. Prach jsi a v prach se obrátíš platí i zde. Prostě narušením tohoto řetězce a koloběhu živin jen narušíš celý systém koloběhu života.

Ono je to jedno,stejně dovážíme ovoce a zeleninu z bůhvíjaké tramtárie.

Neni to tak zcela pravda. Některé druhy hmyzu nepijí vodu, živí se právě pouze dozrávajícími plo­dy.

Docházím k přesvědčení, že zvýšení počtu nepřátel našich zemědělců a sadařů, kterými jsou jaro, léto, podzim a zima o mokro, sucho, hraboše a savý hmyz není to podstatné. Starosti mně nyní dělají fakta a informace jiného charakteru. Např. sdělení šéfa sadařů v místním agrodružstvu, že mu letos polovina úrody třešní zůstala na stromech, neboť staří už je otrhat nezvládají a mladým se nechce. Nebo radost stánkaře z vysokých cen brambor a z poznatku, že mladí bez zaváhání vezmou dvoukilový pytlík, hodí na pult padesátikačku a odejdou. Mimochodem, průměrný výnos brambor přitom překračuje 20.000 kil z hektaru a kilo třešní nabízel supermarket za 150 korun.
Velmi zarážející je rovněž údaj, že z cca 200.000 dlouhodobě nezaměstnaných připadá, přes obrovský převis poptávky na trhu práce, téměř 20 % /tedy 40.000/ na mladé lidi do 29 let. Proč asi?

Upravil/a: dudu