Kdyby existovala knížka o vašem životě od narození po úmrtí, přečetli byste si ji ?!

Tak jistě že jo, jsem přece ženská zvědavá. A hned bych v ní opravila, to co by mi nevyhovovalo .-)))

jen od narození po
pět až šest let to si
nepamatuju :)
ráda bych věděla co
se v tý době se mnou
dělo i se ségrou mám
ve vzpomínkach malé
útržky 😁
Doplňuji:
jak píše Sůwa mě by se líbil
film o nás všech tady to by
byla hlína co, jak se v něm
pošťuchujem, jako děcka a
hrajem si na písečku hádáme
se o bábovičky, jako tady o
každej blbej bod :))

Upravil/a: briketka10

Dobrovolně ani řádeček, ale takový film se mi v hlavě přehrává, ať chci, nebo nechci. Počkej ještě pár let, možná se taky dočkáš 🙂

Ne, proč bych ji četl. Všechno si pamatuji a nic nového bych se nedozvěděl

Jedině posmrtně:-)

Ne, to, co jsem prožil, znám. A pravdivá kniha o mé budoucnosti nemůže existovat.

Záleží na tom, kdo by byl autorem. Osvěžil bych si některé vzpomínky, ale bylo by dobré, kdyby tam někdo vysvětlil, proč jsem v některých situacích jednal právě takto. Ale kdybych tu knížku měl a přečetl si toto hodnocení, je možné, že budoucnost by pak mohla být jiná, než napsaná.

Ne, nepřečetla. Znovu tolik legrace, to bych už nevydržela ! 🙂

Scénář svého života jsem „četl“, revidoval a schvaloval před svým narozením a následně dobrovolně zapomněl, až na pár výjimek. Narozením jsem se dostal do děje té „knihy“.

Abych odpověděl přímo na otázku… nečetl bych to. Být přímo v tom ději se mi zdá lepší.

Ne, první, co mě napadlo. Prostě ne.:-)

Něco bych si přečetla,něco nechala jako překvapení a to zlé co minulo bych nečetla.Ale mám pocit že by nakonec zvědavost převládla.

Chtěl jsem napsat „Ne“, ale… pokud bych ji dostal do rukou nyní a mohl změnit budoucí události… 🙂

Určitě nepřečetla. První roky života by jistě byly zajímavé, ale určitě nechci vědět nic o svém konci.

V kolika letech bych si ji mohla přečíst?Co by to pak se mnou udělalo?Asi bych ji nečetla…