Avatar uživatele
anonym

Jsem v tom sama nebo

je nas vic?Mivate zachvat smichu?Ja ano.Nevim kam to zaradit-prominte.

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 6Pro koho je otázka zajímavá? annas, Miroslavst, Jahoda, vagra, PostApMan, anonym před 5054 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Miroslavst

Záleží na tom, co tě k smíchu přivedlo.
Jinak se mi taky stává, že mívám záchvaty smíchu.
Doplňuji:
Quentosi, někdy i na pohřbu se dá zasmát.
http://www.splacho­vac.cz/obrazky/s/sichr-je-sichr.jpg

Upravil/a: Miroslavst

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
quentos

jj a nechápu ty lidi, co se potom za mě stydí – co je proboha špatného na tom, umět se od plic zasmát, pokud to zrovna není na pohřbu? smích léčí.
Občas jsem zažil i to, čemu dnešní mládež říká „výtlem“ – rozesmějete se a už vás nic nezastaví, přičemž v pokračování ve smíchu vás dokáže přimět kdejaká všední prkotina.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Jahoda

Sama nejste! Já se směji každé karvině! 😁 Kdyby jste znala mé známé, dotvrdili by Vám to 🙂

Stejně jako Michal mám ty záchvaty většinou ve špatnou chvíli.

Včera jsem šla po městě a viděla jednu paní. Měla okolo 30 let. Šla po silnici a špatně šlápla. Takže upadla. Otočila jsem se a šla k ní, zda je v pořádku a nepotřebuje pomoct. Byla v pohodě, tak jsem šla dál. Ušla jsem cca 5 metrů a začla jsem se smát. Zároveň mi bylo ale té paní líto. V závěru jsem si ještě vzpomněla na sebe, že když naše město spravovali, měli různé místa ohraničené provázky. Ty provázky ale nebyly moc dobře vidět a já v nových ryflích, s taškou plnou nákupu, na rameni kabelku, v ruce časopisy z trafiky jsem šla a jako na sv*ňu jsem o ten jeden provázek zakopla a pěkně se natáhla 😁 Všechny věci se mi rozletěly včetně nákupu. Ryfle (podotýkám, že byly dva dny nové a značkové) se mi pěkně roztrhly. 😁 Takaže jsem tam asi čtvrt hodiny všechno sbírala. Dělníci, kteří na mě hleděli jako na zjevění mi nepomohli, ale začali se hrozně smát. V roztrhaných ryflích a kolenem odřeným do krve jsem odešla domů (naštěstí jsem to měla kousek). Doma jsem se ale tak šíleně začla smát, že jsem nevěděla, co dělat 😁

Takových historek mám mnoho. Potom je vyprávým v rodině či známým a společně se pěkně zasmějeme. Mně nedělá problém mít záchvat smíchu i z toho, že se mi rozlije hrnek s pitím, že se pocákám na náměstí zmrzlinou apod. Říkám si toto: „Žijeme jen jednou, tak si ten život musíme pořádně užít! A hlavně s humorem!!“ 😁
Doplňuji:
Omlouvám se: … vyprávím.

Upravil/a: Jahoda

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
vagra

Mívám.Stačí opravdu maličkost.
Jahodo-Právě teď se směju!
Přečetl jsem si druhou větu Vaší odpovědi a bylo to.
Je to lepší,než rozcvička.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
vecernice

Naposledy jsem ho měla včera v cestovce.Smála jsem se tak,že jsem na oči neviděla.Horší to bylo s ostatníma.Děvčata si myslela,že se směju jim.Ale tak to nebylo.Radši to sem ani nebudu psát.Ale moc dobře vím jakej je to pocit,když to nejde zastavit.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
PostApMan

Pokud k tomu dostanu nějaký podnět, tak ano, mívám záchvaty smíchu – až heroické a nestydím se za to.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
panenka

Ráda se usmívám takže ano občas ten záchvat smíchu taky dostanu.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Michal

Mívám záchvaty smíchu a jako naschvál,když se to nejmínˇhodí.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
anonym

ja dostavam silene zachvaty smichu,smeji se az mi tecou slzy a skytam,a vim ze stejne trpi i ma sestra a kamaradka,je to jedina nemoc ktera mi nevadi

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
martina1

Sama určitě nejste a opravdu i u mě se často stává,že se směju v nevhodnou dobu,ale prostě se neudržím.A na pohřbech se opravdu zasmát dá,někdy je to nevhodné,ale jindy zase od srdce upřímné.Loni v prosinci mi zemřel spolužák a sešli jsme se celá třída a kamarádi.Spolužačka si připravila řeč,kde na Honzu vzpomínala a připoměla nám,jak veselý a úžasný člověk byl.Vždycky vymyslel nějakou hovadinu a ¨na každém čundru byla sranda.To se nedalo nezasmát.A spíš jsme všichni brečeli a smáli se v jednom.Kdo nevěděl o čem zrovna mluví,tak se na nás koukal divně,ale Honza se určitě nezlobil a byl rád.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek