Je v bytovém domě po aplikaci pravidel z r. 2016 upravujících poplatky za teplo možné dosáhnout přeplatku 23 tis.?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Nic není nemožné. V tomto případě není rozhodující výše přeplatku, ale samotné nákldy na teplo. Přeplatek vyplývá z porovnání nákladů se zálohama. Pokud jsou zálohy vysoké a náklady nízké tak je přeplatek vysoký...... Způsob výpočtu – rozúčtování se sice změnil, ale rozdíl by oproti minulosti neměl být nikterak markantní.

Doplnění:
pokud se jedná o samotné rozdělení topných nákladů vycházejme z toho, že část spotřeby se i dříve rozúčtovávala dle podlahové plochy zpravidla to bylo 50% nákladů na teplo (myslím, že tam byla možnost 40–60%, ale úplně jist si tím nejsem). Zbývajících 50% se rozúčtovávalo dle „měřidel na radiátorech“ To je pořád stejné, jen dříve se ty náklady „dle měřidel“ zprůměrovaly a nikdo nesměl platitl méně než o 40% od průměru a stejně tak více než 40% od průměru. Prostě se to dopočítávalo až se všicni vlezli ± do 40 % od průměru. Nově se kritéria změnila, a to sice že nemůžete platit méně než 20% od průměru, ale můžete platit až o 100% více. Z toho vyplývá, že ti kteří celoročně nepouštěli radiátory a čerpali tak teplo ze stupaček a prostu stěn, by tak měli zaplatit o něco více i když radiátory vůbec nezapnou, ale na druhou stranu i ti, kteří celý den hulí u otevřeného okna zaplatí podstatně více. Díky tomuto kritériu matematicky dojde ke snížení průměru a oněch 20% méně od průměru tak nemusí být zase tolik vzdáleno dřívějším 40%. Horší to mají ti co hulí v oknech těm se náklady mohly zvýšit markantněji. Pokud jste tedy netupili i dříve, tak se toho moc změnit nemohlo, i když sdělovací prostředky strašily, ale vy tomu všemu ještě věříte? Polovina nákladů vám byla spočítání dle plochy, stejně jako dříve a druhá polovina se mohla maximálně přiblížit o 20% k průměru ostatních. Z celé částky to pak dělá jen 10%, a to vůbec nepočítám s tím, že ti kuřáci si naopak připlatí a sníží tak průměr z kterého se Vám bude počítat oněch 20% (samozřejmě pokud v domě jsou, i když asi v každém domě se najde někdo kdo topí jako v sauně…..)

Upravil/a: Smlouvyzdarm

Souhlasím s předchozími odpověďmi.

Výše přeplatku závisí mj. na výši záloh.
Podle mne je nesmysl platit každý měsíc vysoké
zálohy, aby se následně vracel vysoký přeplatek.

Zálohy je rozumné stanovit tak, aby nevznikaly
příliš vysoké nedoplatky ani přeplatky.

Přeplatek vyplývá z rozdílu zaplacených záloh a skutečných nákladů. Takže pokud zaplatíš vysoké zálohy, pak Ti vrátí velký přeplatek.
A vzhledem k úpravě kalkulace nákladů, v závislosti na umístění bytu (výhoda z tepla sousedních bytů), vznikl, v přechodném období, u některých bytů větší rozdíl.
A dál záleží pak zase na tom, jak velká záloha byla placena ve srovnání s poslední skutečností. Pokud byla velká, pak byl opět i přeplatek velký.
A majitel mohl nakonec provést další „úsporná“ opatření, třeba topit ještě méně.

Já mám v podstatě něco podobného, jen ten přeplatek není tak vysoký, protože se jedná jen o 1+1. Jestli se dobře pamatuju, tak ta úprava měla zamezit vysokým přeplatkům u bytů, které se nechají vytápět byty sousedními a neměly by být větší než 10% oproti průměrné spotřebě v ostatních bytech. Navzdory očekávání mi byl letos vyplacen v podstatě stejný přeplatek jako v sezónách předešlých. Proč to tak je, nemám tušení.