je možné, že vlastní názor je nepřenosný na druhého jenom z principu, že je vlastní?

Názor jedného je prenositeľný aj na iného, ale o prijatí toho názoru rozhoduje príjemca… aj keď často vidíme, ako sa názor jedného podsúva druhému a vydáva sa to za jeho názor (aj na tejto stránke sme toho boli svedkami). Bežné je to u politikov „máme názor, že… rozhodli sme sa…“ a pritom hovoria, nie za stranu, vládu, či inú organizáciu, ale za seba.

Řekla bych, že přenést, nebo nepřenést názor není nemožné. Záleží na okolnostech. Jiný názor nepřijmou např. lidé, kteří si myslí, že lehčí je žít ve světě, v němž budou jen dostávat a brát, ale nic nechtějí dávat či případně změnit. Sám nic nezměním, proč se do nějakých aktivit zapojovat, zvlášť když to říkáš ty …

Nemožné převzít jiný názor je jen jakásí póza, třeba kvůli tomu, že může být lepší, ale někdy i horší.. Ale co se zdá nemožné, může být možné – třeba později náš názor někoho ovlivní a přijme ho. ..

Napadá mě negativní převzetí názoru. Třeba někde v davu, kde jsou lidé namačkáni na malé ploše. Stačí, aby v tlačenici vykřikl kterýkoli jednotlivec agresivní heslo a dav se „nabije“ a výzvu ochotně přijme a připojí se . Dotyční převzali názor, že jedinec jednal správně.
.
Známým pak vypovídají: „My jsme jim to dnes dali…“ Samozřejmě jev negativní, davová psychóza. Kdo by se postavil proti, tak je zpravidla „utlučen“.

Myslím, že pleteš názor a zkušenost. Názor je možné bezproblémově sdílet, ale vlastní hubu si musí rozbít jeden každý sám.