Avatar uživatele
Terixína

Jaký je význam slova mroucí?

Nemůžu dohledat ani ve slovnících, ani na Internetu. Poradí někdo?

Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? marci1 před 2008 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
marci1

mrúcí adj.
k mřieti

  1. mroucí, umírající; též zpodst.
  2. pomíjející

http://vokabu­lar.ujc.cas.cz/hle­dani.aspx

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
quentos

Přechodník přítomný ženského rodu slovesa mříti je „mrouc“ > odtud vytvořeno příd. jm. mroucí.
I na internetu se dá najít, člověk však musí vědět, kde hledat. Dobrá je na to online verze Slovníku spis. jazyka českého: http://ssjc.uj­c.cas.cz/sear­ch.php?hledej=Hle­dat&heslo=mrou­c%C3%AD&sti=EM­PTY&where=hes­la&hsubstr=no

Zdroj: ssjc.ujc.cas.cz

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
annas

Je to zastaralý tvar. Pomůže Mluvnice historické češtiny.

mrúcí – původně přídavné jméno, hláskovými změnami = mroucí.

Původ od slovesa mřieti – opět hlásková změna = mříti.

  1. mroucí, umírající; Může být i podstatné jméno – ten umírající.
  2. pomíjející

--
Základem je sloveso mřieti – hláskové změny – mříti.
stejně mroucí – hláskovými změnami z mrúcí.

Může to být přídavné jméno – jaký člověk – mroucí = – umírající? Ten mroucí = umírající je nekliidný.

Zajímavý je původ slovesa mříti – došlo k tzv. metatezi likdvid – z merti.

Psl. *merti je příbuzné s lit. mirti, lat. morī tv., arm. meranim ‘umírám’, sti. márate ‘umírá’, chet. mirzi tv., vše od ie. *mer- tv., jež je asi totožné s *mer- ‘drobit, rozrušovat’ .

Tolik Jiří Rejzek a Etymolgocký slovník

Upravil/a: annas

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
led

odborne vysvetlili naši jazykári,
podľa mňa jazykového laika je to skôr vo význame pomalého umierania

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
ivzez

Led,
podle mne by se pro pomalé umírání
použilo spíše slovo „umírající“…
(Mohu se mýlit → snad doplní Annas.)

před 2004 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
annas

Nesrovnávala jsem původně významy mřít, umřít, umírat.

V jednom zdroji o významu přípony -oucí. Přídavné jméno vzniklo z přechodníku – příklady – nést – nesoucí, umřít – mroucí – slovesa 1. třídy.

Byl to několikastránkový odborný časopis Bohemica Olomucensia z r. 2009

Takže je rozpor rozdíl mezi umřít – sloveso dokonavé x mřít – sloveso nedokonavé – dnes se užívá zřídka = ve významu umírat – uvádí SSČ – umírající = mroucí.
.
Převzala jsem z PSJC, který je nejstarší, významy

A. Mříti = sloveso nedokonavé

  1. pozbývati života, hynouti
  2. pozbývati sil, umdlévati

mroucí = slabý, zesláblý, nevýrazný. –význam se posunul

B. Umříti = dokonavé -= přestati žíti, zemříti.

Umřelý – takový, který umřel, mrtvý

C. Umírati – nedokonavé – umírající
1. pozbývati života, skonávati, hynouti (o člověku).
2. expresívně – pozbývati sil, umdlévati
3. knižně – přestávati být, znenáhla přestávati, zanikati, slábnouti, tichnouti.
http://bara.uj­c.cas.cz/psjc/
--

před 2004 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
led

Ďakujem

před 2004 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
annas

Základem je sloveso mřieti – hláskové změny – mříti.
stejně mroucí – hláskovými změnami z mrúcí.

Může to být přídavné jméno – jaký člověk – mroucí = – umírající? Ten mroucí = umírající je nekliidný.

Zajímavý je původ slovesa mříti – došlo k tzv. metatezi likdvid – z merti.

Psl. *merti je příbuzné s lit. mirti, lat. morī tv., arm. meranim ‘umírám’, sti. márate ‘umírá’, chet. mirzi tv., vše od ie. *mer- tv., jež je asi totožné s *mer- ‘drobit, rozrušovat’ .

Tolik Jiří Rejzek a Etymolgocký slovník

před 2008 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
annas

Svou odpově´d jem nahlásil, admin ji vrátil.

před 2004 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek