Historie úprav
Odpověděl/a – 25.říjen 13:25
Je to zastaralý tvar. Pomůžeje Mluvnice historické češtiny.
mrúcí – původně přídavné jméno, hláskovými změnami = mroucí.
Původ od slovesa mřieti – opět hlásková změna = mříti.
- mroucí, umírající; Může být i podstatné jméno – ten umírající.
- pomíjející
Odpověděl/a – 25.říjen 13:25
Je to zastaralý tvar. Pomůže Mluvnice historické češtiny.
mrúcí – původně přídavné jméno, hláskovými změnami = mroucí.
Původ od slovesa mřieti – opět hlásková změna = mříti.
- mroucí, umírající; Může být i podstatné jméno – ten umírající.
- pomíjející
Odpověděl/a – 29.říjen 13:34
Je to zastaralý tvar. Pomůže Mluvnice historické češtiny.
mrúcí – původně přídavné jméno, hláskovými změnami = mroucí.
Původ od slovesa mřieti – opět hlásková změna = mříti.
- mroucí, umírající; Může být i podstatné jméno – ten umírající.
- pomíjející
--
Základem je sloveso mřieti – hláskové změny – mříti.
stejně mroucí – hláskovými změnami z mrúcí.
Může to být přídavné jméno – jaký člověk – mroucí = – umírající? Ten mroucí = umírající je nekliidný.
Zajímavý je původ slovesa mříti – došlo k tzv. metatezi likdvid – z merti.
Psl. *merti je příbuzné s lit. mirti, lat. morī tv., arm. meranim ‘umírám’, sti. márate ‘umírá’, chet. mirzi tv., vše od ie. *mer- tv., jež je asi totožné s *mer- ‘drobit, rozrušovat’ .
Tolik Jiří Rejzek a Etymolgocký slovník