Jak pomoct kamaradce, kterou psychicky tyra vlastni syn?

Pumík: Moje matka mě taktéž měla v 17 letech, ale neřekl bych že jsem nějak narušený, či jinak „nestabilní“ jedinec. Taktéž sem neměl ideální rodinu, ale tohle je věc která mě posílila a jsem za to vděčný…V životě bych to neměnil. Od 17 let žiju sám a školu jsem přesto dodělal, práci mám a dokážu se postarat o sebe i jiné bez cizí pomoci. Takže věk tady opravdu není důležitý… Je to jenom o tom jak si je fotři vychovají… A já osobně jsem zastánce toho, nestarat se přehnaně.Za včasu hodit do vody a buďto plaveš nebo se utopíš :)
Tuhle životní zkušenost bych prostě nikdy neměnil! A když vidím kolik lidí je v dnešní době neschopných…Mám kolegu v práci co je mu 32 let a žije s matkou, ten člověk si neudělá ani svačinu. Co bude potom dělat až jeho matka zemře? Je to nahlavu, ale každý si to dělá sám svou výchovou. Tohle je a bude pouze vina rodičů, tedy v tomto případě matky. Má ho vyhodit, nedávat peníze a když bude dělat problém u baráku zavolat policajty ať si ho odvezou. Ono by ho to rychle přešlo zmetka!

naprosto souhlasím,co píšeš,AWE.oba dva,jak ja,tak bratr,jsme měli velmi přisnou vychovu,ja byla pokorná,tak jsem poslouchala,bratr se vzepřel,utekl v 16ti letech z domu a je z něj zkažený člověk.mužeš vychovavat ditě,jak chceš,stejně se ti zvrtne,pokud ma špatný sklon srdce.ja dnes trpím tím,že díky přisnosti rodičů jsem nesamostatná,za­visla nejdriv na rodičích,nyni na partnerovi.až nyní,rok a pul,se učím žít jinak.

Máš otevřenou nabídku… Přijeď na měsíc ke mě, a já ti pár věcí vysvětlím. Přitom na „samostatnosti“ není nic složitého :)

není,mas pravdu.naopka,clo­vek je sebejistější,a štastnějsi.zivot ho tolik nevalcuje 🙂

Na jednu stranu ano, na stranu druhou je to docela obtížné…Já jsem se naučil nikomu nevěřit a spoléhat se pouze sám na sebe.To taky není úplně ideální. V životě jako takovém je to super věc, ale co se týká vztahů ať už milostných nebo třeba kamarádských je to spíše na obtíž. Díky tomu co jsem poznal, je pro mě docela obtížné poznat novou přítelkyni nebo navázat „kamaradský vztah“.Ta důvěra u mě prostě není. Když už se našla nějaká, které jsem důvěřoval, okamžitě se mi ty nevyplatilo a tím se to jenom utvrdilo. Takže svým způsobem jsem osamocený. V hodně věcech mi tohle pomáhá, ale v určitých záležitostech mě to defakto ničí. Na každém se dá najít pro a proti.Potom už záleží na tobě co převažuje, u mě je to určitě PRO! Ale občas by to chtělo i tu naivitu a představu aby to bylo úplně to pravé ořechové :)

PS: Není prostě všechno tak ideální jak se zdá…

uz na střední škole,mi jedna spolužačka na fotku zezadu napsala-CHYBOU JE,KDYŽ VĚŘÍŠ KAŽDÉMU,ALE CHYBOU TAKÉ JE,KDYŽ NEVĚŘÍŠ NIKOMU.jak dobře se trefila,jsem pochopila po letech.ja bohužel neverim tomu,komu bych měla a obráceně 🙂

nezabíjím komplexy, pouze jsme řekl svůj názor. Když vidím na ulici fakana s cigárem v puse a je mu cca 12, je to chyba rodičů že s ním netráví čas a že ho neuměli vyhcovat a nebo se mu převrátila mysl… trochu zapojit mozek kuřátko-mile

zapoj mozek ty!jasne jsem psala,ze je mu 35let!rodice neodpovidaji za deti cely život!on se zvrtnul v dospelosti,tak kde je chyba u rodicu?

AVE HAVEL?

Ano,každý je sám zodpovědný za svoje činy,syn potřebuje dospět (duševně) nebo v horším případě(pravdě­podobně obojí) napravit a to může poděkovat mamince ,jenže neví jak,protože ho nikdo nenaučil jak správně využívat svoje schopnosti,když jeho nejbližší mu akorát poskytli "mateřského mléka"kolik sami měli,ale on má navíc,takže jeho matce nezbývá nic jiného,než se dívat jak se její dítě trápí pod práškama nebo v kriminále a až se z toho dostane,tak se bude on dívat jak jeho matka stárne a chátrá až nakonec umře,jo jo život je zpravedlivý a nádherný,burn in hell,welcome.

pumíku,to je přesné

Dnes se snadno může zkazit i dítě pocházející ze slušné rodiny to byste se divil,někdy je to genech a někdy společností (škola,zaměstnání) buďte rád,že se to nestalo v rodině vám,prostě je to hotová věc?!

awe,ty jsi taky se vším raz dva hotový .-))

S tím frajerem byl bych hotový hned.Jak tady hodně lidí psalo, je to chyba jeho matky.Rodina, nerodina, ale když se někdo chová jako zmetek má právo dostat přes držku a nestarat se o jeho život. Buď si najde práci a začne se chovat odpovědně nebo ať třeba chcípne na ulici. U mé mladší vyfetované sestry tohle pomohlo.Stačilo jí vyhodit z domu, nestarat se já sem jí zlomil nos, pár jejích vyfetovaných kamarádů taky, a jak byla v nemocnici asi si to uvědomila. Stačil rok, a teď má práci,chlapa a řekl bych docela normální život.

někdy opravdu zabere léčba šokem.je to sice tvrdé,ale učinné.dokud se budou spoléhat,ze se o ně druzi postarají,nikdy se sami nezvednou.

Ale základní rozdíl je v tom že mojí sestře bylo 17 let. Tomuhle je 35… Takže je dost starý na to aby se postaral o svou vlastní prdel. Jestli ho tvoje kamarádka bude dál podporovat tak ať potom nefňuká, dělá si to sama! Upřímě nemám rád lidí co si na něco stěžujou ale nic nedělají! Např. Tenhle tvůj popis, žena je s chlapem co jí bije ale neodejde ale fňuká dál, jiný nadává na práci ale stejně tam dál chodí. jiný brečí že má nudný život, ale taky proto nic nedělá. Každého volba, ale ať potom nebrečí :)

ahoj kužátkooo,rada tě vidíím 🙂

😉
Ahojky…

jak to mile píplo 🙂

Pizličko, ještěže mne neslyšíš v reálu…
😉

noo,to by mě velmi zajímalo 🙂

huja huja…