Pozoruji to hlavně na sobě. Čím jsem starší, tím rychleji čas cválá. Jako dítě jsem se vždycky těšil na vánoce a pak na prázdniny a ten rok byl strašně dlouhý. Teď si říkám : sakra, to už je zase léto?

Hlavně je to zřejmé, když za námi přijedou příbuzní a to vždy za rok. Hlavně synovec a neteř a je vidět, že už to nejsou malé děti, jak jsem si je pamatoval. A také u dalších rodinných příslušníků je to vidět.

Před několika hodinami vás předběhl uživatel Kelt. Viděla jsem otázku ráno.

Co na to říct? Mistr Nesvadba se dožil úctyhodného věku .. Opět se sešel se svými kolegy, kteří ho předešli. Čest jeho památce.

Jeho kresby zůstanou, stejně jako vzpomínky na divadelní role. Jeho dílo je stále živé …

Říkalo se o něm, že byl výborný herec, výtvarník. Připomínám si i Dikobraz, jeho karikatury.

Čas letí jako splašený kůň, ale jsme proti němu bezmocní.

Běh času je nejvíc vídět na dětech … Proto by člověk neměl mít čas ztrácet čas.

Přitom čas neexistuje . dnes je dnes, zítra bude dnes – střídá se včera, dnes, zítra … to jen ručičky hodinek se točí příliš rychle …

Upravil/a: annas

Čím je člověk starší, tím kratší je vnímání časového úseku v poměru k jeho dosavadnímu životu. V 10 letech je rok 1 desetina, v padesáti 1 padesátina atd.

Samozřejmě, čas snad zaskočí každého v různých událostech života.