Avatar uživatele
Registrovaný

Elektromagnetické záření má jak vlnový, tak částicový charakter. Co rozhoduje, jak se maji chovat částice?

Co způsobuje změnu stavu záření z vlnoveho do částicoveho a z časticoveho do vlnoveho charakteru?

Nejlepší odpověď

Avatar uživatele
Stříbrný

Způsob pozorování. Záření se nemění. Ale my lidé známe v klasické fyzice pohyb hmotných částic a pak také známe šíření různých vln v různých prostředích. A zrovna el. mag. má některé charakteristiky odpovídající hmotným částicím a některé charakteristiky odpovídající vlnění. Vědec či technik si podle toho na čem pracuje může vybrat jaký "náhled" na chování záření zvolí. Samozřejmě musí vědět proč to dělá a za jakých omezujících podmínek si to může dovolit. Pokud se zmýlí, jeho práce bude naprd.
(Ok, nemusí být naprd. Dobře vedený a zaznamenaný experiment který nevyšel stále může dát spoustu užitečných informací.)

 

Další odpovědi:

Avatar uživatele
Bronzový

Na to se dá odpovědět jednoduše: Rozhoduje o tom příroda se svými zákony! Chování světla bylo příčinou sváru mezi fyziky v době předcházející pochopení toho, co se dnes nazývá vlnově korpuskulární dualismus. Viz https://cs.wikipedia.org/…
Proč se světlo (obecně el.mag. záření) chová někdy jako korpuskule a někdy jako vlna závisí třeba na rozměrech překážky, se kterou se potká a vlnové délce světa. Bude-li mít překážka rozměry znatelně větší ve srovnání s vlnovou délkou světla, bude se světlo chovat podobně jako částice, tj. bude se odrážet, čili řídit se zákony geometrické optiky. Bude-li jeho vlnová délka srovnatelná s rozměry překážky či dokonce větší, pak se bude chovat jako vlnění a bude docházet k jeho ohybu, tj. obcházení překážky. Každá částice se tedy může chovat i jako vlna. Důvod, proč tento dualismu nepozorujeme u předmětů věších rozměrů, ale výrazně jen u částic v mikrosvětě spočívá v doprovodných vlnách De Broglieho, které mají u větších částic a předmětů tak malou vlnovou délku, že prakticky neexistují a nemohou vlastnosti částice znatelně ovlivnit. V případě elementárních částic (např. elektronu) mají nezanedbatelnou vlnovou délku a částice pak má korpuskulárně vlnový charakter, což bylo mnohokrát ověřeno pokusy.

 

Diskuze k otázce

 

U otázky nebylo diskutováno.

 

Přihlásit se

Položte otázku, odpovězte, zapojte se, …

začněte zde

Reklama

Kvalitní odpovědi v: Věda

Zlatý annas 3009
Zlatý quentos 1388
Zlatý mosoj 1354
Zlatý Drap 1084
Zlatý Kepler 712
Zlatý gecco 709
Zlatý led 666
Zlatý hanulka11 627
Zlatý marci1 613
Zlatý Lamalam 595

Zobrazit celkový žebříček

Facebook

 

Váš požadavek se vyřizuje, počkejte prosím.