Co pili lidé ve středověku, když se chtěli napít nějakého sladkého nealkoholického nápoje?

Přece medovina!

Ovocné šťávy, , nebo třeba burčák, ten je také sladký, Většinou se sladilo medem a lidé nebyli tak naučeni na sladké.

Voda nebo mléko s medem.

Kefír, kozí mléko.

Upravil/a: elkon

Ve středověku neexistovalo tolik sladkých nealkoholických nápojů, jak je zvyklé dnes. Přesto bylo několik způsobů, jak lidé mohli uspokojit svou chuť na něco sladkého.

Obecným nápojem byla voda, kterou často čistili vařením a někdy přidávali byliny pro lepší chuť. Pokud byl dostupný med, mohli lidé vytvořit sladký nápoj, zvaný medovina, což je jakási „voda s medem“. Někde bylo k dostání ovocné šťávy, především jablka a hrušky, které byly nápoje sladké přirozeně. Sušené ovoce, jako datle nebo hrozinky, mohl být také přidány do vody pro vytvoření sladkého nápoje.

Mléko, především kozí nebo ovčí, bylo také populárním nápojem, ale nebylo nutně sladké. Mnísi v klášterech vyrobili nápoje jako medovina nebo výtažky z ovocných šťáv, které byly považovány za luxusní. Gruntovní (medové pivo) byl také oblíbenou volbou.

Existuje také hypotéza, že lidé ve středověku pili tzv. „mléčné pivo“ – nápoj z mléka, vody, medu a kvasinek. Avšak tato směs by měla nízký obsah alkoholu.

Všechny tyto nápoje byly však daleko méně sladké než dnešní sladké nápoje. Lidé ve středověku jednoduše neměli stejnou chuť na sladké jako máme my dnes.