Učivo psychologie. Uvedu jen stručně, jinak jsem vám vložila odkaz, kde jsou informace potřebnější.

Motivy jsou pohnutky, které nás vedou k jednání. K všemu, co potřebujeme, je třeba nějaký motiv, pohnutka. Je to odppvěď na otázku PROČ. Proč jím, proč chodím do divadla, proč čtu, proč se učím … odpovíte si sama, co vás k tomu vede. To jsou vnitřní motivy.

Důležité je, že něco chci, nikoliv že musím, je to snazší. Opakuji jde o mé zájmy, záliby, učení ,máte určité životní plány , citový vztah atd.

Důležité jsou potřeby – jíst, spát, pohybovat se. atd., pocit bezpečí, cit, láska, vztahy, společenské uplatnění, kulturní potřeby atd.

Vnější – i často je třeba dělat, co po vás ppžaduje někdo jiný – zaměstnání, škola, rodiče atd. Chcete se učit, opracovat, ppmáhat – nikoliv že musíte. Sppjíte vnitřní motiv s vnějším.

Vnitřní motivace

Vnitřní motivace se chápe jako stav, který,, nutí "jedince něco dělat nebo něčemu se učit pro vlastní uspokojení, pro vlastní zážitek. Osoba, která je do učení vnitřně motivovaná, ochotně se učí, protože samo učení ji těší a jeho výsledek ji uspokojuje. Vnitřní motivace je mnohem důležitější pro učení, protože popud k učení vychází přímo z učence – žáka – a je proto pro něj zajímavější, má pro to větší trpělivost.

Vnější motivace

Vnější motivace v učení se pojímá jako stav, kdy jednotlivec se učí nikoli z vlastního zájmu, ale pod vlivem vnějších motivačních činitelů. Je zřejmé, že vnější motivace v učení má nižší hodnotu jako motivace vnitřní.
Ve škole se učí žáci často pod vlivem vnější motivace, která často vede k situaci, kdy učivo, které se třeba naučit, je velmi neoblíbené, a tak se stává, že navodí frustrující bariéru. Při překonávání frustrující bariéry příjemný zážitek nevzniká ze samotného procesu učení, ale z dosaženého cíle. V tomto případě se nejednou stává, že ,,chytrý" žák podruhé obejde samotný proces učení a snaží se dosáhnout vytyčeného cíle podváděním, opisováním nebo jinými problematickými formami chování.
Navzdory vyšší hodnotě vnitřní motivace nemůžeme v učení zanedbat ani motivaci vnější. Tuto má v rukou učitel. U většiny žáků lze dosáhnout, aby potřeba učit se vznikla pod vlivem vnitřní motivace, jsou však žáci, u kterých se třeba snažit pomocí vnější motivace. Vnější motivace se může proměnit na vnitřní.
http://www.na­senavody.cz/mo­tivace-vnejsi-a-vnitrni

Vnitrni – motivujes se sama, napr. pokud chci penize, musim dokoncit ten projekt.

Vnejsi – motivuje te nekdo, napr. pokud nepostavim tu pyramidu, tak me zbičují.
Doplňuji:
jen dodam k te vnitrni, ze aby byla skutecne vnitrni, musi jedinec chtit cile dosahnout pro vlastni uspokojeni. Tudiz ten priklad, ktery jsem uvedl u vnitrni motivace nemusi byt vnitrni, pokud je clovek donucen ten projekt udelat, aby ziskal penize, za ktere si nakoupi jidlo.

Takze presneji:
Vnitrni motivace – delam to, co chci (ne to, k cemu jsem donucen) – napr. ucit se (ale to, co chci ja)

Vnejsi motivace – delam to, protoze jsem vnejsimi okolnostmi nucen to delat – napr. ucit se do skoly (ale ucit se to, co me nebavi, ale musim, abych prosel do dalsiho rocniku)

Dalsi priklady:

1. Chtel bych cestovat po svete, takze vydelam penize – vnitrni motivace
2. Naucim se fyziku (nechci 5), ale nebavi me – vnejsi motivace
3. Chci se neco dozvedet o vesmiru, naucim se astronomii nebo astrofyziku – vnitrni motivace
4. Naucim se fyziku, protoze chci byt jako Sheldon Cooper – vnitrni motivace

Upravil/a: Fienir