Co je při vytápění ekonomičtější?

Podle mně je to jednoznačné. Čím vyšší rozdíl venkovní a vnitřní teploty, tím vyšší tepelné ztráty. Topení na konstantní teplotu je mrhání, i když topení odpoledne zpočátku musí teplotu dohánět.

Rozhodující je tepelná ztráta a akumulační schopnost objektu. Zjednodušeně, v nezateplené dřevostavbě je ekonomičtější topit až když je teplo potřeba, v zatepleném kamenném bunkru je pak lepší topit pořád, neb opětovné rozehřátí by sebralo víc energie a pocit tepelné pohody by se dostavil až za delší čas. Najít kompromis tak akorát je ale oříšek.

Důležité jsou pochopitelně tepelně izolační vlastnosti bytu, zejména vnějších stěn, oken a stěn sousedících s nevytápěnými prostorami a tím tepelné ztráty. Pokud jsou horší, tím bude úspora větší. Pokud budou lepší, bude úspora menší. Ale v obou případech se dá předpokládat, že při uvažovaných teplotách a době snížení, které uvádíš, při snížené teplotě v noci a v dopoledních hodinách (tedy předpoklad cca 16 hodin- od 22.00 do 14.00), bude určitě úspornější topit regulovaně 19/22 st.C. Vytápění na stálou teplotu 22 st.C by určitě zvyšovalo tepelné ztráty a tím i spotřebu tepla.
A pokud by jsi chtěl provést přesné měření-srovnání, bylo by možno toto provést, pokud by jsi měl el. vytápění přímotopem (třeba jenom pro tento účel instalované el.topidla) a do jejich přívodu osadit elektroměr. Nebo pokud by bylo topení na plyn a bylo možno odečíst spotřebu na plynoměru.
Pak, pokud by jsi provedl, za předpokladu shodných vnějších podmínek, ve dvou, nebo více dnech, srovnávací měření spotřeby, tak by jsi zjistil konkrétní rozdíly.
S tím si ale zřejmě „hrát“ nebudeš.
Pro zajímavost. Já ale dělal podobné měření u našeho RD, kde jsem měl, v té době, el.kotel Ú.T. a kde jsem zjišťoval takovýmto měřením, rozdíl před zateplením vnějších stěn a po něm, abych zjistil rozdíl v tep.ztrátách – „výhodnosti investice“.
To už ale „dějepis“ – asi před 30-ti lety. A dělalo to 40%.
Ale úsporu do dnes jsem už nepočítal, ale asi mnohonásobně překročila investici 10 tis.Kč (tenkrát a „svépomoc“).:-)))

S ekonomií snížení teploty budeš mít potíže jen v případě, kdy z nějakého důvodu vyhřívání z 19 na 22 pro Tebe ekonomické nebude. Třeba proto, že „příliš chytrý“ topný systém pro rychlé vytopení na požadovanou teplotu použije neekonomický režim. Třeba u kondenzačního plynového kotle použije vyšší teplotu vody aby teplotu objektu rychle vytáhl nahoru, či za použití elektrokotle objekt budeš vyhřívat z 19 na 22 v době vyšší sazby…

V běžných ppřípadech by mělo platit že snížení teploty se Ti vyplatí…

Na přesnou odpověď musí být přesný výpočet, nebo jen odhad, jak správně píšou kolegové.

Přiznám se, nejsem odborník, ale pokud není nikdo doma, je stáhnutí teploty vytápění o pár stupňů v pohodě. Ekonomické není stahování na nulu, či velmi málo stupňů. Pak to ekonomické vytápení rozhodně není. 🙂

Jistá úspora tam bude, ale nebude to „závratně vysoká úspora“.

Dejme tomu – v režimu 12 hodin 19 st a 12 hodin 22 stupňů budeme mluvit cca o 4–4,5%. Je to hrubý odhad.

Základní zjednodušená úvaha a matematika k tématu je odkazu:

Zdroj: http://www.ahok­.de/dt/Nachtab­senkung.html