Co bychom zjistili, kdybysme měřili elektromagnetické záření na nižších a vyšších vlnových délkách než známe?

časticami elektromagnetického žiarenia sú fotóny.
spektrum žiarenia je relatívne dobre preskúmané, i keď hranice tohto spektra sa stále rozširujú (pozorovanie reliktného žiarenia v dolnej hranici, laserové technológie v druhom extréme včítane rtg. laserov).
Objavy na tomto poli sú prakticky na dennom poriadku, ale nie ohľadne vlastností žiarenia (i keď tam je mnoho neznámeho najmä v oblasti interakcie s gravitáciou a priestorom), ale skôr jeho účinkami (tlak. ohyb, pôsobenie na hmotu [i živú] a pod.) či využitia (modulácia signálov pre komunikačné potreby a pod.).

Zvyšovanie (znižovanie) vlnových dĺžkok nie je možné „donekonečna“ [je to taký hon na rekordy], preto sa výskum skôr orientuje na známe frekvencie (vlnové dĺžky) a ich praktické či vedecké využitie.

No třeba bychom zjistili něco nového 🙂

Ja myslim ze merime vsechny vlnove delky, od svetla az po rentgeny. To co by slo merit by nejspis byl jen sum.

takhle to bohužel nefunguje- nejdříve bychom museli objevit novou částici a poté bychom ji mohli měřit
Doplňuji:
a nebo ještě teoreticky nějaký převratně nový způsob měření, který by něco nového odhalil v již známých spektrech

Upravil/a: ponovotny