Byli jste někdy zamilovaní do literární postavy?

Měla jsem ráda Janu Eyerovou, od další Brontëové hrdinku (Janu Eyrovou. – překlep ) Kateřinu z románu Na Větrné hůrce.

Ale byla to „láska“ pomíjivá, brzy se objevila další, když jsem přečetla jinou knihu, třeba Scarlett o'Hara a její slova -" Budu na to myslet až zítra." S tou se dají často zvládnout nepříjemné životní situace.

Ale nešlo o lásku, ale spíš o zamyšlení nad jejich jednnímí, chovánm atd., životními osudy, které jsem prožívala s nimi.

Upravil/a: annas

Byly postavy, které jsem si oblíbil nebo obdivoval, ale zamilovat se do něčeho nehmotného, co nelze pohladit a políbit? To bych asi trpěl nějakou úchylkou, i když neškodnou. Láska je tělesnost a duchovno halb und halb.

Nikoho takového neznám ;p

Do Cosetty , hrdinky Hugova románu Bídníci. Možná do Anny Kareniny a Olgy z Eugena Oněgina. A pokud v nějakém románu od Karla Maye, nebo jiné kovbojce byla statečná dívka přiměřeného věku, tak jsem toužil i po takové.

Ano.Ne.

Byl jsem zamilovaný do brouka Pytlíka. Láska to byla neskutečná.

Ne moc nečtu takže…