Bude cítit astronaut přetížení třeba 100 G, pokud se bude vznášet v kapsli naplněné vodou?

Adam: Není mi jasné, jak jsi přišel na to 100g přetížení… So docela věříš, to takhle trefit, když ani nenapíšeš v jakým bude pytli a z jaké výška bude padat…

Ještě jedna otázečka: Jaké přetížení je na centrifugách pro sedimentaci krve a podobných vzorků?

Hmm zajimava otazka …moje hypoteza: zrychleni vyvola ve vode, protoze je nestlacitelna tlak .. ktery bude pusobit jak na telo cloveka tak i na steny kapsle ze vsech stran stejnou silou. Clovek by mel byt v podobne situaci jako ponorka v hlubine more, kdy na jeji steny pusobi obrovske tlaky, ale protoze clovek narozdil od ponorky neni z oceli tak to nejspis neprezije. Urcite by to byl zajimavy experiment, ale radej bych ho neoveroval na lidech.

Kdyby byl astronaut v nejakem pancerovem obleku, tak by tlaku vody mohl odolat, ale zase by na nej pusobila sila vyvolana akceleraci proti smeru pohybu v pancerovem skafandru … asi zalezi jak dlouho by ta akcelerace pusobila, urcite by to nebylo nic prijemneho.

Kapsli vynechme. Jistě, místo 100 kg by vážila 10 tun a rozpadla by se. Analogie s ponorkou to není. Spíše analogie s rybou, nebo potápěčem. To je jen teoretická otázka a předpokládám, že by v té kapsli platil Archimédův zákon stejně jako za normálních podmínek.

Podle me Archimeduv zakon by platil pouze pokud by kapsle zrychlovala. V beztiznem stavu ne. Takze pokud by ve stavu pretizeni 100g melo lidske telo hustotu mensi nez voda dalo by se naopak do pohybu v kapaline proti smeru zrychleni.

pravda v ponorce je normalni atmosfericky tlak, zatimco ryba nebo potapec musi tlak vyrovnavat. Asi by musel dychat nejakou specialni smes jak uz bylo receno… a doslo by i k stlaceni vnitrnich organu.

aliendrone: určitě? Já si nejsem jistý. Ta voda bude mít setrvačnost stejnou jako astronaut…

No to ano, ale ta voda je v kapsli, která zrychluje/zpomaluje 100g. Jako první se v té vodě setrvačností posuneš ke stěně kapsle a při 100g se o ní rozmázneš jak sádlo se škvarkama po krajíci chleba.

Dodávám, že přetížení pocituješ POUZE v důsledku 1. Newtonova zákona (setrvačnosti) – tedy pouze při ZMĚNĚ pohybu. Takže dokud se bude člověk v té kapsli „opírat jen o vodu“, nebude akcelerovat stejnou rychlostí jako kapsle sama – pocestuje vodou opačným směrem než má kapsle (takže i menší přetížení [nikoliv NULOVÉ!!], jelikož nezrychluješ stejnou rychlostí jako kapsle), v okamžiku, kdy dorazíš ke stěně kapsle budeš jí „donucen“ ;) zrychlovat stejným tempem.

No, to je právě to, co mi zamotává hlavu. Uvažuju takto: když se v té kapsli vznáším, představuju spolu s tou vodou v podstatě jakýsi pseudohomogenní celek. Objem mého těla bude vážit stejně jako stejný objem okolní vody. Tak proč by se moje tělo mělo urychlovat jinak?

Zkusím asi tak:

1. Kapsle je dejme tomu naplněná vzduchem, zrychluje, jsi uprostřed. Odpor vzduchu je zanedbatelný, ty zůstáváš namístě, a stěna kapsle se blíží k tobě až BÁC. Rázem jsi donucen zrychlovat se stěnou kapsle.
2. Máš kapsli a v ní vodu. Nic víc. Kapsle zrychluje spolu s vodou, tedy i sama voda „pociťuje“ přetížení.
3. Máš kapsli s vodou a ještě člověka uprostřed. Voda je tekutina jako vzduch, přesněji kapalina, tzn. hustší než vzduch. Nicméně stejně jako v případě vzduchu se k tobě bude přibližovat stěna kapsle a molekuly vody tě budou obtékat. Nebo si to představ jako ponorku v dokonale uzavřené nádobě-bazénu, zcela naplněné vodou. I když tam nebude ani ždibec vzduchu a voda je prakticky nestlačitelná, stejně se lodní šroub bude díky obtékání otáčet. A stejně tak se k tobě bude blížit i stěna kapsle, jen pomaleji, než v případě vzduchu, jelikož tě kapalina díky vyšší hustotě bude znatelněji strhávat s sebou (sám budeš zrychlovat, nicméně pomaleji než kapsle).
4. Pokud by sis zvolil nějaký PEVNÝ materiál k vyplnění kapsle, který by neumožnil obtékání (např. by člověka uprostřed zalili sádrou) IHNED by zrychloval společně s kapslí.

S objemy to nemá co dočinění. Takže kdyby kapsle s vodou zrychlovala, ty bys v té vodě nezůstal prakticky na místě jako v případě vzduchu – dokud stěna kapsle nedoputuje k tobě.

A to proto, že voda by tě strhávala s sebou (sama voda by ovšem měla pochopitelně stejné zrychlení, jako kapsle), nicméně ty bys v té vodě zrychloval pomaleji (setrvačnost by se tě snažila „držet na místě“).

Díky tomu, že by tě voda obtékala by se v konečném důsledku by se k tobě blížila stěna kapsle. Nakonec ale přijde nevyhnutelné BÁC o stěnu kapsle, jen o torchu později, než v případě vzduchu či vakua.

Teda… teď jsem si to po sobě přečetl… hmmm, jako pedagog bych se asi neuživil. No, spoléhám na to, že si to přebereš sám. ;) :D :D

Dobrý, dík za diskuzi. Stejně jsme z toho pořád vedle. Já jenom, že kdysi jsem se s tím setkal v jednom sci-fi románu. Jasně byli dobří a skutečně vědečtí (sci-), jako A.C.Clarke, nebo jen pisálci (-fi) 🙂

Zkusím si tipnout > Joe Haldeman – Věčná válka? Tam pokud si pamatuji něco takového používali. Na podrobnosti si již nepamatuji, ale kniha to byla výborná. (Nejen podle mne, ale dokonce snad Hugo nebo Nebula winner ;) :D)

Už si to vážně nepamatuju, je to dlouhá doba a přečetl jsem toho spousty. Dnes už vlastně nečtu vůbec, jen vyhledávám dobré sci-fi filmy (moc jich není). Současnou generaci spisovatelů sci-fi vůbec neznám. Zlatý věk sci-fi už pominul.