Historie úprav

Avatar uživatele

Zeptal/a se – 3.červenec 15:29

Maminka mi nechce koupit nový nábytek a věci do pokoje

Bydlení a zahrada – Interiér a vybavení

Ahoj, jmenuju se Adélka a je mi 13 let. V mém pokoji mám některý nábytek zničený. Moje mamka ale trvá na tom, že když jsem si ho zničila sama, tak si ho mám sama opravit nebo koupit nový. Ale já mám zničených hned několik věcí. Ale řekněte, jak chcete ze 70 korun týdne našetřit na nábytek skoro do celého pokoje? Měla by to zaplatit ona, podle mě. Mám třeba skříň a prádelník, které byly polepené nálepkami. To samé na jednom okně. Pár nálepek zůstalo, zbytek šel sundat, ale zůstala tam po něm zničená místa. Ty nálepky jsem tam lepila, když mi bylo asi 6 – 9 let. Nevěděla jsem, co dělám. Teď už bych to neudělala. Dále mám postel, na které byly popraskané lamely ze skákání. Ona sice koupila nové, ale nějak tam nešly dát, tak jsou nakřivo a jedna se pořád vysunuje a každý den ji musím vrátit zpátky. Na posteli jsem skákala asi v 1. třídě. Dále mám zničené stěny, na kterých jsem něco měla. To si prý taky mám nějak spravit sama. Na jednom místě jsem měla nástěnku, která byla přilepená a oddělala se. Na dalším místě byly nálepky na stěnu, co se oddělaly. Obojí zanechalo stopy. Na dalším místě je lepící tabule na křídy, kterou už nechci. Dívala jsem se pod ní, taky zničila stěnu. Dále tam mám nálepku křečka – tu klidně nechám. Na jednom místě stěny kdysi byly nálepky, které jsme daly pryč, tam maminka koupila mapu na stěnu, aby se to zakrylo. Ještě mám na stěně nalepený nápis Adélka. Ten jsem si tam dala před pár týdny, nevím, co mě to napadlo, ale mamka mi to dovolila. Ten chci taky odstranit. Dále mám psací stůl, kde mám notebook, a je na něm málo místa. Ten stůl má zničený šuplík, protože byl moc plný těžkých věcí. Dále tam mám postel, která slouží jako gauč, taky ji už nechci. Ona říká, že vyhodit ji nemůžeme, že neprojde dveřmi a oknem ji házet nebudeme. Sice jsme v přízemí, ale ani tak ne. A navíc, kdo by ji vezl do sběrného dvora. Dále mám poličky, kterých je zbytečně moc, skoro žádné věci nemám, protože nechci, nic mě nebaví. Dále mám u stolu židli, co byla od začátku nějaká špatná, opěradlo nedrží a pořád vrže. Pak mám ještě takový jakoby stolek, na kterém jsem měla kdysi televizi, kterou už nemám, ale možná budu mít jinou. Pak mám koberec, co se mi zdá, že je pro malé děti. Podlahu bez koberce prý mít nemůžu, protože je škaredá a nebudeme ji opravovat. A nový koberec taky ne, protože kvůli výměně koberce by se musel dát pryč všechen nábytek. Malovat stěny nebudeme ze stejného důvodu. Prý ať koupím něco, čím ta škaredá místa zakryju. Ale já nechci mít skoro celé stěny polepené něčím. A navíc to něco by se stejně brzo oddělalo a byl by tu stejný problém. Dále mám stejný pokoj od doby, co jsme se tu přistěhovaly, to mi bylo 6 let a 8 měsíců. Od té doby jsme jen párkrát přemístily některé kusy nábytku a koupily třeba mapu na stěnu nebo novou židli ke stolu, hlavní věci ale zůstaly stejné. Myslím si, že můj pokoj vypadá moc pro malé děti. Hračky sice nemám, ty jsem dala před asi měsícem pryč, nechala jsem si jen pár plyšáků a panenku, jenom tak na ozdobu. A když chci aspoň přesunout některý nábytek v pokoji, ať si to prý udělám sama. A prý že to je zbytečné, že třeba postel sama nepřesunu, a ani spolu to nezvládneme. Taťku nemáme. A aby na to někdo přišel, to ať si sama zaplatím. A taky se mi můj pokoj zdá obyčejný a škaredý. Přidám fotky: omlouvám se za nepořádek
https://2i.cz/i/CPmPm
https://2i.cz/i/CPKFp
https://2i.cz/i/CPMY6
https://2i.cz/i/CPtt2
https://2i.cz/i/CfE­VO
https://2i.cz/i/CfZr3
https://2i.cz/i/CflGT
https://2i.cz/i/CfPhx
https://2i.cz/i/Cff9f
https://2i.cz/i/CfgSz
https://2i.cz/i/CfnfF
https://2i.cz/i/Cf3RZ
https://2i.cz/i/Cfa­YQ
https://2i.cz/i/Cfq08

OTÁZKY

  1. Myslíte, že je normální, že maminka chce, abych si svoje škody platila z kapesného?
  2. Vypadá můj pokoj škaredě a obyčejně?
  3. Vypadá takhle normální pokoj pro 13 leté dítě?
  4. Je normální, že mi mamka nechce nechat vymalovat stěny, vyměnit koberec nebo opravit podlahu?
  5. Je normální, že mám od 6 let doteď stejně vypadající pokoj?
  6. Jsem hrozná, že jsem všechno takhle zničila a že nejsem s ničím spokojená?
  7. Jak mám získat tisíce, abych si mohla koupit nový nábytek, vymalovat pokoj a koupit nový koberec?
  8. Je normální, že mi mamka nechce zaplatit ani člověka, který by pomohl přemístit nábytek nebo třeba vyměnit koberec nebo vymalovat?
  9. Jak maminku přesvědčit, aby aspoň něco koupila nebo zaplatila?
  10. Proč mám platit i něco, za co nemůžu, že jsem to zničila? Například židle, která byla zničená už od koupení nebo zničenou stěnu po nálepkách, které mi tam dovolila nalepit?

MOC DĚKUJU, pokud jste to dočetli do konce, prohlédli si fotky a odpovíte na otázky. Ahóóóój! Adéla Petrová

Avatar uživatele

Zeptal/a se – 3.červenec 15:54

Je normální, že maminka chce, abych si svoje škody platila z kapesného?

Bydlení a zahrada – Interiér a vybavení

Ahoj, jmenuju se Adélka a je mi 13 let. V mém pokoji mám některý nábytek zničený. Moje mamka ale trvá na tom, že když jsem si ho zničila sama, tak si ho mám sama opravit nebo koupit nový. Ale já mám zničených hned několik věcí. Ale řekněte, jak chcete ze 70 korun týdne našetřit na nábytek skoro do celého pokoje? Měla by to zaplatit ona, podle mě. Mám třeba skříň a prádelník, které byly polepené nálepkami. To samé na jednom okně. Pár nálepek zůstalo, zbytek šel sundat, ale zůstala tam po něm zničená místa. Ty nálepky jsem tam lepila, když mi bylo asi 6 – 9 let. Nevěděla jsem, co dělám. Teď už bych to neudělala. Dále mám postel, na které byly popraskané lamely ze skákání. Ona sice koupila nové, ale nějak tam nešly dát, tak jsou nakřivo a jedna se pořád vysunuje a každý den ji musím vrátit zpátky. Na posteli jsem skákala asi v 1. třídě. Dále mám zničené stěny, na kterých jsem něco měla. To si prý taky mám nějak spravit sama. Na jednom místě jsem měla nástěnku, která byla přilepená a oddělala se. Na dalším místě byly nálepky na stěnu, co se oddělaly. Obojí zanechalo stopy. Na dalším místě je lepící tabule na křídy, kterou už nechci. Dívala jsem se pod ní, taky zničila stěnu. Dále tam mám nálepku křečka – tu klidně nechám. Na jednom místě stěny kdysi byly nálepky, které jsme daly pryč, tam maminka koupila mapu na stěnu, aby se to zakrylo. Ještě mám na stěně nalepený nápis Adélka. Ten jsem si tam dala před pár týdny, nevím, co mě to napadlo, ale mamka mi to dovolila. Ten chci taky odstranit. Dále mám psací stůl, kde mám notebook, a je na něm málo místa. Ten stůl má zničený šuplík, protože byl moc plný těžkých věcí. Dále tam mám postel, která slouží jako gauč, taky ji už nechci. Ona říká, že vyhodit ji nemůžeme, že neprojde dveřmi a oknem ji házet nebudeme. Sice jsme v přízemí, ale ani tak ne. A navíc, kdo by ji vezl do sběrného dvora. Dále mám poličky, kterých je zbytečně moc, skoro žádné věci nemám, protože nechci, nic mě nebaví. Dále mám u stolu židli, co byla od začátku nějaká špatná, opěradlo nedrží a pořád vrže. Pak mám ještě takový jakoby stolek, na kterém jsem měla kdysi televizi, kterou už nemám, ale možná budu mít jinou. Pak mám koberec, co se mi zdá, že je pro malé děti. Podlahu bez koberce prý mít nemůžu, protože je škaredá a nebudeme ji opravovat. A nový koberec taky ne, protože kvůli výměně koberce by se musel dát pryč všechen nábytek. Malovat stěny nebudeme ze stejného důvodu. Prý ať koupím něco, čím ta škaredá místa zakryju. Ale já nechci mít skoro celé stěny polepené něčím. A navíc to něco by se stejně brzo oddělalo a byl by tu stejný problém. Dále mám stejný pokoj od doby, co jsme se tu přistěhovaly, to mi bylo 6 let a 8 měsíců. Od té doby jsme jen párkrát přemístily některé kusy nábytku a koupily třeba mapu na stěnu nebo novou židli ke stolu, hlavní věci ale zůstaly stejné. Myslím si, že můj pokoj vypadá moc pro malé děti. Hračky sice nemám, ty jsem dala před asi měsícem pryč, nechala jsem si jen pár plyšáků a panenku, jenom tak na ozdobu. A když chci aspoň přesunout některý nábytek v pokoji, ať si to prý udělám sama. A prý že to je zbytečné, že třeba postel sama nepřesunu, a ani spolu to nezvládneme. Taťku nemáme. A aby na to někdo přišel, to ať si sama zaplatím. A taky se mi můj pokoj zdá obyčejný a škaredý. Přidám fotky: omlouvám se za nepořádek
https://2i.cz/i/CPmPm
https://2i.cz/i/CPKFp
https://2i.cz/i/CPMY6
https://2i.cz/i/CPtt2
https://2i.cz/i/CfE­VO
https://2i.cz/i/CfZr3
https://2i.cz/i/CflGT
https://2i.cz/i/CfPhx
https://2i.cz/i/Cff9f
https://2i.cz/i/CfgSz
https://2i.cz/i/CfnfF
https://2i.cz/i/Cf3RZ
https://2i.cz/i/Cfa­YQ
https://2i.cz/i/Cfq08

OTÁZKY

  1. Myslíte, že je normální, že maminka chce, abych si svoje škody platila z kapesného?
  2. Vypadá můj pokoj škaredě a obyčejně?
  3. Vypadá takhle normální pokoj pro 13 leté dítě?
  4. Je normální, že mi mamka nechce nechat vymalovat stěny, vyměnit koberec nebo opravit podlahu?
  5. Je normální, že mám od 6 let doteď stejně vypadající pokoj?
  6. Jsem hrozná, že jsem všechno takhle zničila a že nejsem s ničím spokojená?
  7. Jak mám získat tisíce, abych si mohla koupit nový nábytek, vymalovat pokoj a koupit nový koberec?
  8. Je normální, že mi mamka nechce zaplatit ani člověka, který by pomohl přemístit nábytek nebo třeba vyměnit koberec nebo vymalovat?
  9. Jak maminku přesvědčit, aby aspoň něco koupila nebo zaplatila?
  10. Proč mám platit i něco, za co nemůžu, že jsem to zničila? Například židle, která byla zničená už od koupení nebo zničenou stěnu po nálepkách, které mi tam dovolila nalepit?

MOC DĚKUJU, pokud jste to dočetli do konce, prohlédli si fotky a odpovíte na otázky. Ahóóóój! Adéla Petrová