Zeptal/a se – 29.duben 21:36
Rodina a vztahy – Ostatní rodina a vztahy
Zrovna sleduji televizní noviny 29.4.2020. A už se zase projednává, že
se bude platit nějaké „TÁBORNÉ“, aby rodiče dostali další peníze na
to, aby byli se svými dětmi o prázdninách a mohli s nimi jet „i na
dovolenou“. A že je nutné, aby se co nejdříve otevřela možnost provozu
letních dětských táborů, aby si mohli rodiče ODPOČINOUT od SVÝCH dětí
a aby si mohli na dovolenou jet sami.
Nechci být sprostý, musím se dosti držet!
Proboha, my se na prázdniny a dovolenou s dětmi vždy těšili, museli jsme
si na ni během roku našetřit a nikdo nám na nic nepřispíval. A jezdili
jsme takto s nimi každý rok a nikdy nás nenapadlo je, z výše uvedeného
důvodu, posílat do táborů (tehdy pionýrských).
Dnes je celá společnost maximálně sobecká a egoistická, rodiče mají své
děti snad jako „zátěž“.
A dále. Všichni by chtěli jenom brát a pracovat se nikomu nechce. Všichni
chtějí mít nejlépe vysokoškolské vzdělání, přestože někdy vychází
i ze základní školy s trojkami a čtyřkami a střední školu končí
i s maturitou opakovanou 2× a někdy i 3× (že si nevymýšlím-příklady
i z mé vzdálenější rodiny).
A po ukončení vzdělávání neumí skoro nic, maximálně zvládat IT
techniku, neboť to je jediné, co je baví.
Ale jinak děvčata neumí ani vařit, uklízet a prát, kluci jsou
„mamánci“ a neumí se postavit k žádné práci. Dát jim do ruky
šroubovák, tak si s ním vypíchnou oko.
Ale všichni chtějí hlavně co nejvíce peněz a co nejméně starostí a
práce.
Mladí si musí „užívat“ života, takže rodinu si zakládají po
třicítce, děvčata berou hormonální antikoncepci a pak se diví (a
zdravotnictví i pro ostatní na to doplácí), že nemohou mít děti a je
nutné léčení, případně umělé oplodňování.
A pak, když už ty děti mají, jsou jim nakonec na obtíž (viz úvod) a
MUSÍ si OD NICH ODPOČINOUT !!!
A všichni ostatní, kteří takto neuvažovali a neuvažují a kteří jsou
dnes skoro vzácné výjimky (a těch je dnes asi dosti málo) na to
doplácí.
Klasické rodiny se nezakládají (tím myslím sezdané), aby, v případě
rozchodu nemuseli nést náklady na rozvody a mohli se „svobodně“ rozejít,
přestože partneři spolu ale běžně žijí.
Ale tyto ženy se hlásí jako „samoživitelky“ a opět požadují od STÁTU
(tedy od všech ostatních) aby jim na tento jejich způsob života opět
přispívali.
Další věc – starost o zdravotně postižené osoby a staré rodiče (dnes
definovaní jako senioři).
Vždy jsme se o ně starali a žádné podpory a příspěvky jsme na ně
nečerpali a brali jsme to jako samozřejmost.
Dnes nejsou výjimkou situace (opět příklad z mého blízkého okolí) kdy
dva nefachčenkové a ožralové – synové, na oba své „těžce“
nemocné rodiče pobírají příspěvky na ošetřování a s jejich důchody
pobírají měsíčně takto cca 50 tisíc korun. A tak, z této částky
žijí, v pohodě, všichni, i ti oba nepracující synové. Občas si, pokud
se jim chce, odskočí na nějakou „černou fušku“, přestože jsou
hlášeni na pracovním úřadě jako nezaměstnaní (platby na soc. a
zdrav.pojištění). A celá rodina kouří a holduje vesele alkoholu.
Společnost se stále zadlužuje, kdo nežije z dluhů a případně
i spoří, není dnes, většinou, podle nynější střední a zejména
mladší generace „úplně normální“.
A v případě že se někdo zadluží tak, že není schopen splácet, tak
chce opět po STÁTU (tedy po všech ostatních) aby jim byly tyto dluhy
odpuštěny, neboť jsou „chudáci“ oběťmi exekucí.
No a nakonec – koronavirus.
Podnikatelé všeho druhu, kteří měli vždy dobré příjmy, v případě
„výpadku“ jejich podnikání, nemají údajně ani na dva měsíce na
přežití? Tak neměli vše poutrácet, případně mají prodat zainvestované
majetky, kterých nemají většinou málo a měli by na toto období dost
prostředků bez problémů. Ale ne. My „chudáci“ nic nemáme a tak opět
STÁTE (opět všichni ostatní, na kterých jsme své nashromážděné a
„nasyslované“ majetky získali) plaťte!
Nejprve bych jim, pod pohrozením pořádného finančního postihu (a také
jeho uplatněním), nařídil, ať provedou přiznání veškerého majetku a
pak bych jim teprve nějaké příspěvky dal. A myslím, že by to nebylo ani
mnoho.
Neúspěšní podnikatelé totiž většinou končí bez ohledu na
„pandemii“.
Ne že bych chtěl vychvalovat dřívější doby před rokem 1989, ale
takováto sobeckost a degradace hodnot, jak rodiny, vztahů rodičů a dětí a
rovněž neodůvodněných různých finančních podpor a dotací, ve všem,
nikdy nebyla.
Dnes ten slavný údajný „kapitalismus“ je, co se týká vztahů,
hospodaření, rozdávání, podpor a dotací, podstatně horší, než doba
dřívější, mnou zmiňovaná. A jde o daleko větší „socialismus“
než za vlády komunistů.
Nemohu to pochopit. Osobně už nějak dožiji, ale nevím, kam tato doba
dospěje, neboť i historie ukazuje, že není možné, aby to takhle šlo do
„nekonečna“. Co Vy na to?
Zeptal/a se – 29.duben 21:38
Rodina a vztahy – Ostatní rodina a vztahy
Zrovna sleduji televizní noviny 29.4.2020. A už se zase projednává, že
se bude platit nějaké „TÁBORNÉ“, aby rodiče dostali další peníze na
to, aby byli se svými dětmi o prázdninách a mohli s nimi jet „i na
dovolenou“. A že je nutné, aby se co nejdříve otevřela možnost provozu
letních dětských táborů, aby si mohli rodiče ODPOČINOUT od SVÝCH dětí
a aby si mohli na dovolenou jet sami.
Nechci být sprostý, musím se dosti držet!
Proboha, my se na prázdniny a dovolenou s dětmi vždy těšili, museli jsme
si na ni během roku našetřit a nikdo nám na nic nepřispíval. A jezdili
jsme takto s nimi každý rok a nikdy nás nenapadlo je, z výše uvedeného
důvodu, posílat do táborů (tehdy pionýrských).
Dnes je celá společnost maximálně sobecká a egoistická, rodiče mají své
děti snad jako „zátěž“.
A dále. Všichni by chtěli jenom brát a pracovat se nikomu nechce. Všichni
chtějí mít nejlépe vysokoškolské vzdělání, přestože někdy vychází
i ze základní školy s trojkami a čtyřkami a střední školu končí
i s maturitou opakovanou 2× a někdy i 3× (že si nevymýšlím-příklady
i z mé vzdálenější rodiny).
A po ukončení vzdělávání neumí skoro nic, maximálně zvládat IT
techniku, neboť to je jediné, co je baví.
Ale jinak děvčata neumí ani vařit, uklízet a prát, kluci jsou
„mamánci“ a neumí se postavit k žádné práci. Dát jim do ruky
šroubovák, tak si s ním vypíchnou oko.
Ale všichni chtějí hlavně co nejvíce peněz a co nejméně starostí a
práce.
Mladí si musí „užívat“ života, takže rodinu si zakládají po
třicítce, děvčata berou hormonální antikoncepci a pak se diví (a
zdravotnictví i pro ostatní na to doplácí), že nemohou mít děti a je
nutné léčení, případně umělé oplodňování.
A pak, když už ty děti mají, jsou jim nakonec na obtíž (viz úvod) a
MUSÍ si OD NICH ODPOČINOUT !!!
A všichni ostatní, kteří takto neuvažovali a neuvažují a kteří jsou
dnes skoro vzácné výjimky (a těch je dnes asi dosti málo) na to
doplácí.
Klasické rodiny se nezakládají (tím myslím sezdané), aby, v případě
rozchodu nemuseli nést náklady na rozvody a mohli se „svobodně“ rozejít,
přestože partneři spolu ale běžně žijí.
Ale tyto ženy se hlásí jako „samoživitelky“ a opět požadují od STÁTU
(tedy od všech ostatních) aby jim na tento jejich způsob života opět
přispívali.
Další věc – starost o zdravotně postižené osoby a staré rodiče (dnes
definovaní jako senioři).
Vždy jsme se o ně starali a žádné podpory a příspěvky jsme na ně
nečerpali a brali jsme to jako samozřejmost.
Dnes nejsou výjimkou situace (opět příklad z mého blízkého okolí) kdy
dva nefachčenkové a ožralové – synové, na oba své „těžce“
nemocné rodiče pobírají příspěvky na ošetřování a s jejich důchody
pobírají měsíčně takto cca 50 tisíc korun. A tak, z této částky
žijí, v pohodě, všichni, i ti oba nepracující synové. Občas si, pokud
se jim chce, odskočí na nějakou „černou fušku“, přestože jsou
hlášeni na pracovním úřadě jako nezaměstnaní (platby na soc. a
zdrav.pojištění). A celá rodina kouří a holduje vesele alkoholu.
Společnost se stále zadlužuje, kdo nežije z dluhů a případně
i spoří, není dnes, většinou, podle nynější střední a zejména
mladší generace „úplně normální“.
A v případě že se někdo zadluží tak, že není schopen splácet, tak
chce opět po STÁTU (tedy po všech ostatních) aby jim byly tyto dluhy
odpuštěny, neboť jsou „chudáci“ oběťmi exekucí.
No a nakonec – koronavirus.
Podnikatelé všeho druhu, kteří měli vždy dobré příjmy, v případě
„výpadku“ jejich podnikání, nemají údajně ani na dva měsíce na
přežití? Tak neměli vše poutrácet, případně mají prodat zainvestované
majetky, kterých nemají většinou málo a měli by na toto období dost
prostředků bez problémů. Ale ne. My „chudáci“ nic nemáme a tak opět
STÁTE (opět všichni ostatní, na kterých jsme své nashromážděné a
„nasyslované“ majetky získali) plaťte!
Nejprve bych jim, pod pohrozením pořádného finančního postihu (a také
jeho uplatněním), nařídil, ať provedou přiznání veškerého majetku a
pak bych jim teprve nějaké příspěvky dal. A myslím, že by to nebylo ani
mnoho.
Neúspěšní podnikatelé totiž většinou končí bez ohledu na
„pandemii“.
Ne že bych chtěl vychvalovat dřívější doby před rokem 1989, ale
takováto sobeckost a degradace hodnot, jak rodiny, vztahů rodičů a dětí a
rovněž neodůvodněných různých finančních podpor a dotací, ve všem,
nikdy nebyla.
Dnes ten slavný údajný „kapitalismus“ je, co se týká vztahů,
hospodaření, rozdávání, podpor a dotací, podstatně horší, než doba
dřívější, mnou zmiňovaná. A jde o daleko větší „socialismus“
než za vlády komunistů.
Nemohu to pochopit. Osobně už nějak dožiji, ale nevím, kam tato doba
dospěje, neboť i historie ukazuje, že není možné, aby to takhle šlo do
„nekonečna“. Co Vy na to?
Zeptal/a se – 29.duben 21:41
Rodina a vztahy – Ostatní rodina a vztahy
Zrovna sleduji televizní noviny 29.4.2020. A už se zase projednává, že
se bude platit nějaké „TÁBORNÉ“, aby rodiče dostali další peníze na
to, aby byli se svými dětmi o prázdninách a mohli s nimi jet „i na
dovolenou“. A že je nutné, aby se co nejdříve otevřela možnost provozu
letních dětských táborů, aby si mohli rodiče ODPOČINOUT od SVÝCH dětí
a aby si mohli na dovolenou jet sami.
Nechci být sprostý, musím se dosti držet!
Proboha, my se na prázdniny a dovolenou s dětmi vždy těšili, museli jsme
si na ni během roku našetřit a nikdo nám na nic nepřispíval. A jezdili
jsme takto s nimi každý rok a nikdy nás nenapadlo je z výše uvedeného
důvodu posílat do táborů (tehdy pionýrských).
Dnes je celá společnost maximálně sobecká a egoistická, rodiče mají své
děti snad jako „zátěž“.
A dále. Všichni by chtěli jenom brát a pracovat se nikomu nechce. Všichni
chtějí mít nejlépe vysokoškolské vzdělání, přestože někdy vychází
i ze základní školy s trojkami a čtyřkami a střední školu končí
i s maturitou opakovanou 2× a někdy i 3× (že si nevymýšlím-příklady
i z mé vzdálenější rodiny).
A po ukončení vzdělávání neumí skoro nic, maximálně zvládat IT
techniku, neboť to je jediné, co je baví.
Ale jinak děvčata neumí ani vařit, uklízet a prát, kluci jsou
„mamánci“ a neumí se postavit k žádné práci. Dát jim do ruky
šroubovák, tak si s ním vypíchnou oko.
Ale všichni chtějí hlavně co nejvíce peněz a co nejméně starostí a
práce.
Mladí si musí „užívat“ života, takže rodinu si zakládají po
třicítce, děvčata berou hormonální antikoncepci a pak se diví (a
zdravotnictví i pro ostatní na to doplácí), že nemohou mít děti a je
nutné léčení, případně umělé oplodňování.
A pak, když už ty děti mají, jsou jim nakonec na obtíž (viz úvod) a
MUSÍ si OD NICH ODPOČINOUT !!!
A všichni ostatní, kteří takto neuvažovali a neuvažují a kteří jsou
dnes skoro vzácné výjimky (a těch je dnes asi dosti málo), na to
doplácí.
Klasické rodiny se nezakládají (tím myslím sezdané), aby v případě
rozchodu nemuseli nést náklady na rozvody a mohli se „svobodně“ rozejít,
přestože partneři spolu ale běžně žijí.
Ale tyto ženy se hlásí jako „samoživitelky“ a opět požadují od STÁTU
(tedy od všech ostatních) aby jim na tento jejich způsob života opět
přispívali.
Další věc – starost o zdravotně postižené osoby a staré rodiče (dnes
definovaní jako senioři).
Vždy jsme se o ně starali a žádné podpory a příspěvky jsme na ně
nečerpali a brali jsme to jako samozřejmost.
Dnes nejsou výjimkou situace (opět příklad z mého blízkého okolí), kdy
dva nefachčenkové a ožralové – synové na oba své „těžce“ nemocné
rodiče pobírají příspěvky na ošetřování a s jejich důchody
pobírají měsíčně takto cca 50 tisíc korun. A tak z této částky
žijí v pohodě všichni, i ti oba nepracující synové. Občas si, pokud se
jim chce, odskočí na nějakou „černou fušku“, přestože jsou hlášeni
na pracovním úřadě jako nezaměstnaní (platby na soc. a zdrav.
pojištění). A celá rodina kouří a holduje vesele alkoholu.
Společnost se stále zadlužuje, kdo nežije z dluhů a případně
i spoří, není dnes většinou podle nynější střední a zejména mladší
generace „úplně normální“.
A v případě, že se někdo zadluží tak, že není schopen splácet, tak
chce opět po STÁTU (tedy po všech ostatních), aby jim byly tyto dluhy
odpuštěny, neboť jsou „chudáci“ oběťmi exekucí.
No a nakonec – koronavirus.
Podnikatelé všeho druhu, kteří měli vždy dobré příjmy v případě
„výpadku“ svého podnikání nemají údajně ani na dva měsíce na
přežití? Tak neměli vše poutrácet, případně mají prodat zainvestované
majetky, kterých nemají většinou málo a měli by na toto období dost
prostředků bez problémů. Ale ne. My „chudáci“ nic nemáme, a tak opět
STÁTE (opět všichni ostatní, na kterých jsme své nashromážděné a
„nasyslované“ majetky získali), plať!
Nejprve bych jim pod pohrozením pořádného finančního postihu (a také jeho
uplatněním) nařídil, ať provedou přiznání veškerého majetku a pak bych
jim teprve nějaké příspěvky dal. A myslím, že by to nebylo ani
mnoho.
Neúspěšní podnikatelé totiž většinou končí bez ohledu na
„pandemii“.
Ne že bych chtěl vychvalovat dřívější doby před rokem 1989, ale
takováto sobeckost a degradace hodnot, jak rodiny, vztahů rodičů a dětí a
rovněž neodůvodněných různých finančních podpor a dotací ve všem,
nikdy nebyla.
Dnes ten slavný údajný „kapitalismus“ je, co se týká vztahů,
hospodaření, rozdávání, podpor a dotací, podstatně horší než doba
dřívější, mnou zmiňovaná. A jde o daleko větší „socialismus“
než za vlády komunistů.
Nemohu to pochopit. Osobně už nějak dožiji, ale nevím, kam tato doba
dospěje, neboť i historie ukazuje, že není možné, aby to takhle šlo do
„nekonečna“. Co Vy na to?