Zeptal/a se – 17.říjen 19:59
Rodina a vztahy – Děti a rodičovství
Jsem poloviční sirotek a moje máma je cvok. Už dlouho době
přemýšlím,že vážně odejdu z baráku. Bydlíme ve velkém městě, kde
je hodně škol, takže na intro by mě po device i tak nevzali. Jsem si
jistá, že bych se tam měla dobře a možná líp, jestli bych byla
s normálním spolubydlícím.
S matkou už to vážně doma nezvládám a to jsem se snazila. Nemůžu se
soustředit na učení a nic, tudíž jsem přemýšlela, že řeknu svůj
příběh na lince důvěry. Říkala jsem si, že mi snad poradí… Jen se
zase bojím, aby neposílali socialku atd. Ne že bych vyloženě nechtěla do
decaku, jen nevím jak to tam chodí,takže mám strach to zkusit. V poslední
době o tom dost silně uvažují…
Zeptal/a se – 17.říjen 20:31
Rodina a vztahy – Děti a rodičovství
Jsem poloviční sirotek a moje máma je cvok. Už dlouho době
přemýšlím,že vážně odejdu z baráku. Bydlíme ve velkém městě, kde
je hodně škol, takže na intro by mě po device i tak nevzali. Jsem si
jistá, že bych se tam měla dobře a možná líp, jestli bych byla
s normálním spolubydlícím.
S matkou už to vážně doma nezvládám a to jsem se snazila. Nemůžu se
soustředit na učení a nic, tudíž jsem přemýšlela, že řeknu svůj
příběh na lince důvěry. Říkala jsem si, že mi snad poradí… Jen se
zase bojím, aby neposílali socialku atd. Ne že bych vyloženě nechtěla do
decaku, jen nevím jak to tam chodí,takže mám strach to zkusit. V poslední
době o tom dost silně uvažují…
Ivez: Tady nejde o obavy o mě, o to jak se učím(protože já se učím dobře). Tady jde úplně o něco jiného. A ani nejsem blbá, abych jen tak zašla tak daleko. Všechno má svůj důvod. A věř mi, ta maminka myslí jenom na sebe a je jí spusta zbytečných a hloupých věci prednejsich než třeba já. A to ještě nemluvím o tom, když se opije… :))
Zeptal/a se – 17.říjen 21:22
Rodina a vztahy – Děti a rodičovství
Jsem poloviční sirotek a moje máma je cvok. Už dlouho době
přemýšlím,že vážně odejdu z baráku. Bydlíme ve velkém městě, kde
je hodně škol, takže na intro by mě po device i tak nevzali. Jsem si
jistá, že bych se tam měla dobře a možná líp, jestli bych byla
s normálním spolubydlícím.
S matkou už to vážně doma nezvládám a to jsem se snazila. Nemůžu se
soustředit na učení a nic, tudíž jsem přemýšlela, že řeknu svůj
příběh na lince důvěry. Říkala jsem si, že mi snad poradí… Jen se
zase bojím, aby neposílali socialku atd. Ne že bych vyloženě nechtěla do
decaku, jen nevím jak to tam chodí,takže mám strach to zkusit. V poslední
době o tom dost silně uvažují…
Ivzez: Tady nejde o obavy o mě, o to, jak se učím (protože já se učím dobře). Tady jde úplně o něco jiného. A ani nejsem blbá, abych jen tak zašla tak daleko. Všechno má svůj důvod. A věř mi, ta maminka myslí jenom na sebe a je jí spousta zbytečných a hloupých věci prednejsich než třeba já. A to ještě nemluvím o tom, když se opije… :))