Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 21.září 18:54

Nevím, zda chodíte na ZŠ či S%S

Musíte si uvědomit, že většina je plnovýznamových, jejich užití záleží na kontextu. Napíší stát – bez kontextu nepoznáte, zda je o území, nebo zůstal stát na silnici.

Takže musíte chápat i významy všech slov.

1. Lexikální významy najdete ve slovníku. – slovo má samo o sobě význam, tedy jen slovní význam.

Sem patří příslovce a citoslovce

Příslovce – Podle kontextu vyjadřují okolnosti, míru, místo atd.
např. pozdě, – po určité době, v pokročilé době.
podle kontextu poznáte, že jde o vyjádření místa – doma, venku, míry velmi, málo atd.

Přece významy se dají vyjádřit i synonymně. Jsou to slova podobného významu, nehodí se vždy.

Citoslovce – – ach – bolest, touha, překvapení

2. slova lexikálně gramatická – mají význam slovní (lexikální) a ve větě mají význam gramatické. Patří sem podstatná a přídavná jména, zájmena, číslovky a slovesa.

3. gramatický význam mají jen předložky, spojky, částice – ve slovníku najdete jen předložka se 3. p., spojka souřadící, podřadící; ano částice, její význam záleží na kontextu, postavení ve větě.

Ale slovesa jsou i neplnovýznamová.

Něco ještě v odkazu

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/jaka-jsou-zakladni-slova-2

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/jake-jsou-vecne-vyznamy-slova-proc

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/kam-zaradit-tyto-slovni-druhy-jako-je

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 22.září 15:03

Nevím, zda chodíte na ZŠ či SŠ

Musíte si uvědomit, že existují slova mnohoznačná a jednoznačná. Jejich užití záleží na kontextu.

Napíší stát – bez kontextu nepoznáte, zda je o území (podst. jm.) , nebo zůstal stát na silnic.(sloveso). Používáme výpovědi (věty), které se skládají ze slov. Některá slova se ohýbají, ve větě je použijeme v různých tvarech = mluvnických kategoriích nižšího řádu = v gramatice. , jiná jsou ve tvaru slovníkovém.

1. jde o slova slova lexikálně gramatická – mají význam slovní (lexikální) a ve větě mají významy gramatické. Patří sem podstatná a přídavná jména, zájmena, číslovky a slovesa.

2. Lexikální významy najdete ve slovníku. – slovo má samo o sobě význam, tedy jde o slovní význam. V gramatice mají stejný tvar, nečasují se, ani neskloňují.

Sem patří příslovce a citoslovce

  1. Příslovce – Podle kontextu vyjadřují okolnosti, míru, místo čas atd.

Ve větě je stále tvar pozdě, málo., pěšky. vlevo, vpravo. – význam pochopíme podle kontextu.

b) Citoslovce – – ach – vyjadřuje např. bolest, touhu, překvapení. Ve větě se opět nemění.

3. gramatický význam mají jen předložky, spojky, částice – ve slovníku najdete uvedené jen předložka se 3. p., spojka souřadící, podřadící; ano částice, její význam záleží na kontextu, postavení ve větě.
-
do školy, na nádraží; chlapec a dívka, den a noc; ať mi přinese knihu.

Tvary jsou rovněž neohebné.

Takže musíte chápat i významy všech slov. Přece významy se dají vyjádřit i synonymně. Jsou to slova podobného významu, nehodí se vždy. Dále si uvědomit, zda je ve větě slovo v jiném tvaru než ve slovníku.
--------¨¨
Ale slovesa jsou i neplnovýznamová – viz odkaz.

Něco ještě v odkazu

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/jaka-jsou-zakladni-slova-2

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/jake-jsou-vecne-vyznamy-slova-proc

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/kam-zaradit-tyto-slovni-druhy-jako-je

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 22.září 15:09

Nevím, zda chodíte na ZŠ či SŠ.

Plnovýznamová slova (níž 1, 2) jsou větnými členy. Jsou to podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa a příslovce (v některých případech i citoslovce).

Z toho vy plývá, že z slovní druhy, ty neplnovýznamové (předložky, spojky a částice), nejsou samy o sobě větnými členy, bývají jen jejich součástí (např. na kole, zelený a modrý svetr apod.).

https://disku­ze.pravopisces­ky.cz/diskuse-slova-plnovyznamova-11905.html

Musíte si uvědomit, že existují slova mnohoznačná a jednoznačná. Jejich užití záleží na kontextu.

Napíší stát – bez kontextu nepoznáte, zda je o území (podst. jm.) , nebo zůstal stát na silnic.(sloveso). Používáme výpovědi (věty), které se skládají ze slov. Některá slova se ohýbají, ve větě je použijeme v různých tvarech = mluvnických kategoriích nižšího řádu = v gramatice. , jiná jsou ve tvaru slovníkovém.

1. jde o slova slova lexikálně gramatická – mají význam slovní (lexikální) a ve větě mají významy gramatické. Patří sem podstatná a přídavná jména, zájmena, číslovky a slovesa.

2. Lexikální významy najdete ve slovníku. – slovo má samo o sobě význam, tedy jde o slovní význam. V gramatice mají stejný tvar, nečasují se, ani neskloňují.

Sem patří příslovce a citoslovce

  1. Příslovce – Podle kontextu vyjadřují okolnosti, míru, místo čas atd.

Ve větě je stále tvar pozdě, málo., pěšky. vlevo, vpravo. – význam pochopíme podle kontextu.

b) Citoslovce – – ach – vyjadřuje např. bolest, touhu, překvapení. Ve větě se opět nemění.

3. gramatický význam mají jen předložky, spojky, částice – ve slovníku najdete uvedené jen předložka se 3. p., spojka souřadící, podřadící; ano částice, její význam záleží na kontextu, postavení ve větě.
-
do školy, na nádraží; chlapec a dívka, den a noc; ať mi přinese knihu.

Tvary jsou rovněž neohebné.

Takže musíte chápat i významy všech slov. Přece významy se dají vyjádřit i synonymně. Jsou to slova podobného významu, nehodí se vždy. Dále si uvědomit, zda je ve větě slovo v jiném tvaru než ve slovníku.
--------¨¨
Ale slovesa jsou i neplnovýznamová – viz odkaz.

Něco ještě v odkazu

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/jaka-jsou-zakladni-slova-2

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/jake-jsou-vecne-vyznamy-slova-proc

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/kam-zaradit-tyto-slovni-druhy-jako-je