Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 27.prosinec 4:29

Divím se, že se divíte….
Cenu určuje poptávka a nedostatek bytového fondu.
Způsob bydlení u nás nemá ve světě obdoby. Tato informace přece souvisí s dějinami (historií) ČR.
Jako občan ČR jistě víte, že v jistém období stát a tehdy rozpadající se státní podniky (před přechodem do soukromých rukou a majetku obcí a měst) zbavovaly bytového fondu.
Zejména panelových domů. Ty byly stavěny na 50 let, s tím, že se pak zbourají. Mezitím postaví
Nové a lidé se přestěhují a tak dokola…
Občané byli nepřímo „donuceni“, někdy výhodně a s pomocí půjček a stavebního spoření odkoupit si svůj nájemní byt.
Ti, kteří do té doby postavili rodinný dům, požívali finančních výhod podpory státu. I v dnešní době někteří dosáhnou na další státní dotace.
Stalo se tedy, že lidé odkoupili byty někdy v retro dezolátním stavu. Nuseli investovat do oprav
A úprav daných i zákonem (rozvody plynu, vody, odpad, elektřina, výtahy). Převzít odpovědnost
Za údržbu společných prostor, výměnu oken, opravy balkonů (/aby nespadly). Zateplení panelových domů aj. Nikdo jim po uplynutí doby životnosti nevymění vanu, WC, kuchyňskou linku atd. atp.

Lidé kupovali své byzy také z onav, aby jim střechu nad hlavou nekoupil někdo jiný a příliš nezvýšil nájemné (nahradil FO). Výše nájemného byla do určitého roku státem regulovaná. Postupně docházelo a došlo k deregulaci. A tak i mnohá města nasadila za metr čtvereční cenu „nekřesťanskou“.
BYTY se staly předmětem spekulace, od určitých let mohli oficiálně kupuvat i cizinci.
Léta se nestaví levné bydlení, jen kuxus pro movité,.
Lidé si byty celkově rekonstruují, to zvyšuje jeho cenu.

Velká města (kde je práce) a studentská města se stala byznysem nejen pro spekulanty, kteří skoupili několik bytů, vchodů či domů. Ale i pro majitele jediného bytu, pořízeného i na půjčky a hypotéky.
Nájemné je tam kde je POPTÁVKA PO BYTECH tak vysoké, že se jim zároveň s poplatky splatí i hypotéka. Nebo mají další příjem. Zdanění takového příjmu státem jeho pronajímání ještě zdraží.

Jiní spekulanti byty a ubytovny pronajímají sociálně slabým, kteří jsou na sociálních dávkách = mají nárok na příspěvek na bydlení. Vydělávají tak na státu.

VLASTNICTVÍM bytu jsou lidé uvázáni jako pes u boudy, Nestěhují se za prací a když, tak nemají na to, aby si koupili vlastní bydlení a bydlí v drahém pronájmu.
VE SVĚTĚ toto nemá obdoby a nechápou to.
Většina bytů i domů je pouze nájemních, různých kategorií a cen. Často celé domy i s nábytkem.
Ceny jsou s ohledem i na spotřební koš a náklady nižší, hypotéky byly dostupnější a pro rodinu zvladatelné.

U nás jsou např. nejdražším (poplatky) nájemní městské byty, ty však nájemce nesmí dále pronajímat.
/Pronájem družstevního bytu a bytů v OV stejné velikosti vyjdou na stejné peníze, max. o 2 tisíce více (a to jde část majiteli do kapsy), někdy jsou i levnější.
V KARLOVARSKÉM kraji (nejchudší) pořídíte v některých městech a obcích byt „levně“. Na Rotavě neprodáte luxusně zrekonstruovaný byt 1+ 3 za více jak 300 tisíc.
V Kraslicích zaplatíte kolem půl milionu.
Domy na vesnicích pořídíte včetně příhraničí všech 3 okresů za pakatel, máte-li práci a automobil na dojíždění (v rodině min. 2) do práce a odvážení dětí (MŠ, TŠ, SŠ).

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 27.prosinec 21:26

Divím se, že se divíte….
Cenu určuje poptávka a nedostatek bytového fondu.
Způsob bydlení u nás nemá ve světě obdoby. Tato informace přece souvisí s dějinami (historií) ČR.
Jako občan ČR jistě víte, že v jistém období stát a tehdy rozpadající se státní podniky (před přechodem do soukromých rukou a majetku obcí a měst) zbavovaly bytového fondu.
Zejména panelových domů. Ty byly stavěny na 50 let, s tím, že se pak zbourají. Mezitím postaví nové a lidé se přestěhují a tak dokola…
Občané byli nepřímo „donuceni“, někdy výhodně a s pomocí půjček a stavebního spoření odkoupit si svůj nájemní byt.
Ti, kteří do té doby postavili rodinný dům, požívali finančních výhod podpory státu. I v dnešní době někteří dosáhnou na další státní dotace.
Stalo se tedy, že lidé odkoupili byty někdy v retro dezolátním stavu. Museli investovat do oprav a úprav daných i zákonem (rozvody plynu, vody, odpad, elektřina, výtahy). Převzít odpovědnost za údržbu společných prostor, výměnu oken, opravy balkonů (/aby nespadly). Zateplení panelových domů aj. Nikdo jim po uplynutí doby životnosti nevymění vanu, WC, kuchyňskou linku atd. atp.

Lidé kupovali své byty také z obav, aby jim střechu nad hlavou nekoupil někdo jiný a příliš nezvýšil nájemné (nahradil FO). Výše nájemného byla do určitého roku státem regulovaná. Postupně docházelo a došlo k deregulaci. A tak i mnohá města nasadila za metr čtvereční cenu „nekřesťanskou“.
BYTY se staly předmětem spekulace. Od určitých let mohli oficiálně kupuvat i cizinci.
Léta se nestaví levné bydlení, jen luxus pro movité,.
Lidé si byty celkově rekonstruují, to zvyšuje jeho cenu.

Velká města (kde je práce) a studentská města se stala byznysem nejen pro spekulanty, kteří skoupili několik bytů, vchodů či domů. Ale i pro majitele jediného bytu, pořízeného i na půjčky a hypotéky.
Nájemné je tam kde je POPTÁVKA PO BYTECH tak vysoké, že se jim zároveň s poplatky splatí i hypotéka. Nebo mají další příjem. Zdanění takového příjmu státem jeho pronajímání ještě zdraží.

Jiní spekulanti byty a ubytovny pronajímají sociálně slabým, kteří jsou na sociálních dávkách = mají nárok na příspěvek na bydlení. Vydělávají tak na státu.

VLASTNICTVÍM bytu jsou lidé uvázáni jako pes u boudy, Nestěhují se za prací a když, tak nemají na to, aby si koupili vlastní bydlení a bydlí v drahém pronájmu.
VE SVĚTĚ toto nemá obdoby a nechápou to.
Většina bytů i domů je tam pouze nájemních, různých kategorií a cen. Často celé domy i s nábytkem.
Ceny jsou s ohledem i na spotřební koš a náklady nižší, hypotéky byly dostupnější a pro rodinu zvladatelné.

U nás jsou např. nejdražším (poplatky) nájemní městské byty, ty však nájemce nesmí dále pronajímat.
/Pronájem družstevního bytu a bytů v OV stejné velikosti vyjdou na stejné peníze, max. o 2 tisíce více (a to jde část majiteli do kapsy), někdy jsou i levnější.
V KARLOVARSKÉM kraji (nejchudší) pořídíte v některých městech a obcích byt „levně“. Na Rotavě neprodáte luxusně zrekonstruovaný byt 1+ 3 za více jak 300 tisíc.
V Kraslicích zaplatíte kolem půl milionu.
Domy na vesnicích pořídíte včetně příhraničí všech 3 okresů za pakatel, máte-li práci a automobil na dojíždění (v rodině min. 2) do práce a odvážení dětí (MŠ, TŠ, SŠ).

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 28.prosinec 10:59

Divím se, že se divíte….
Cenu určuje poptávka a nedostatek bytového fondu.
Způsob bydlení u nás nemá ve světě obdoby. Tato informace přece souvisí s dějinami (historií) ČR.
Jako občan ČR jistě víte, že v jistém období stát a tehdy rozpadající se státní podniky (před přechodem do soukromých rukou a majetku obcí a měst) zbavovaly bytového fondu.
Zejména panelových domů. Ty byly stavěny na 50 let, s tím, že se pak zbourají. Mezitím postaví nové a lidé se přestěhují a tak dokola…
Občané byli nepřímo „donuceni“, někdy výhodně a s pomocí půjček a stavebního spoření odkoupit si svůj nájemní byt.
Ti, kteří do té doby postavili rodinný dům, požívali finančních výhod podpory státu. I v dnešní době někteří dosáhnou na další státní dotace.
Stalo se tedy, že lidé odkoupili byty někdy v retro dezolátním stavu. Museli investovat do oprav a úprav daných i zákonem (rozvody plynu, vody, odpad, elektřina, výtahy). Převzít odpovědnost za údržbu společných prostor, výměnu oken, opravy balkonů (/aby nespadly). Zateplení panelových domů aj. Nikdo jim po uplynutí doby životnosti nevymění vanu, WC, kuchyňskou linku atd. atp.

Lidé kupovali své byty také z obav, aby jim střechu nad hlavou nekoupil někdo jiný a příliš nezvýšil nájemné (nahradil FO). Výše nájemného byla do určitého roku státem regulovaná. Postupně docházelo a došlo k deregulaci. A tak i mnohá města nasadila za metr čtvereční cenu „nekřesťanskou“.
Byty se staly předmětem spekulace. Od určitých let mohli oficiálně kupovat i cizinci.
Léta se nestaví levné bydlení, jen luxus pro movité.
Lidé si byty celkově rekonstruují, to zvyšuje jejich cenu.

Velká města (kde je práce) a studentská města se stala byznysem nejen pro spekulanty, kteří skoupili několik bytů, vchodů či domů. Ale i pro majitele jediného bytu, pořízeného i na půjčky a hypotéky.
Nájemné je tam, kde je POPTÁVKA PO BYTECH, tak vysoké, že se jim zároveň s poplatky splatí i hypotéka. Nebo mají další příjem. Zdanění takového příjmu státem jeho pronajímání ještě zdraží.

Jiní spekulanti byty a ubytovny pronajímají sociálně slabým, kteří jsou na sociálních dávkách = mají nárok na příspěvek na bydlení. Vydělávají tak na státu.

VLASTNICTVÍM bytu jsou lidé uvázáni jako pes u boudy. Nestěhují se za prací, a když, tak nemají na to, aby si koupili vlastní bydlení, a bydlí v drahém pronájmu.
VE SVĚTĚ toto nemá obdoby a nechápou to.
Většina bytů i domů je tam pouze nájemních, různých kategorií a cen. Často celé domy i s nábytkem.
Ceny jsou s ohledem i na spotřební koš a náklady nižší, hypotéky byly dostupnější a pro rodinu zvladatelné.

U nás jsou např. nejdražším (poplatky) nájemní městské byty, ty však nájemce nesmí dále pronajímat.
/Pronájem družstevního bytu a bytů v OV stejné velikosti vyjdou na stejné peníze, max. o 2 tisíce více (a to jde část majiteli do kapsy), někdy jsou i levnější.
V KARLOVARSKÉM kraji (nejchudší) pořídíte v některých městech a obcích byt „levně“. Na Rotavě neprodáte luxusně zrekonstruovaný byt 1+ 3 za více než 300 tisíc.
V Kraslicích zaplatíte kolem půl milionu.
Domy na vesnicích pořídíte včetně příhraničí všech 3 okresů za pakatel, máte-li práci a automobil na dojíždění (v rodině min. 2) do práce a odvážení dětí (MŠ, TŠ, SŠ).