Historie úprav
anonym
Odpověděl/a – 19.listopad 10:27
Vydědit můžete pouze nepominutelné dědice (což jsou jen vaše děti) a je třeba k tomu nějaký pádný prokazatelný důvod. Protože nikdo jiný nepominutelný dědic už není u nikoho jiného se tento termín nepoužívá. Pokud si nepřejete, aby kolem vás dědil někdo další (manželka, rodiče, sourozenci) dá se to udělat mnohem snáze, jednoduše odkážete děditství v závěti někomu jinému a žádné důvody k tomu uvádět nemusíte.
Ano v podstatě se mi to zdá správné, jednak vůle zůstavitele by měla být respektována, ale také by měla zůstat zakotvena mnohem užší vazba a zodpovědnost za jeho potomky, které měl možnost vychovávat a přímo tak ovlivňovat co z nich vyroste a co pak později bude třeba důvodem k vydědění. Je tom vždy značná odpovědnost rodiče který tomu mohl lepší výchovou předejít, nikdo jiný tu možnost neměl než právě rodič. Hádám, že právě proto je ta vazba pevnější i v dědickém řízení a vydědění musí být prokazatelně důvodné.
anonym
Odpověděl/a – 19.listopad 10:30
Vydědit můžete pouze nepominutelné dědice (což jsou jen vaše děti) a je třeba k tomu nějaký pádný prokazatelný důvod. Protože nikdo jiný nepominutelný dědic už není u nikoho jiného se tento termín nepoužívá. Pokud si nepřejete, aby kolem vás dědil někdo další (manželka, rodiče, sourozenci) dá se to udělat mnohem snáze, jednoduše odkážete děditství v závěti někomu jinému a žádné důvody k tomu uvádět nemusíte.
Ano v podstatě se mi to zdá správné, jednak vůle zůstavitele by měla být respektována, ale také by měla zůstat zakotvena mnohem užší vazba a zodpovědnost za jeho potomky, které měl možnost vychovávat a přímo tak ovlivňovat co z nich vyroste a co pak později bude třeba důvodem k vydědění. Je tom vždy značná odpovědnost rodiče který tomu mohl lepší výchovou předejít, nikdo jiný tu možnost neměl než právě rodič. I kdyby výchova nemohla sehrát žádnou roli, stále je potomek genetickým mixem našeho vlastního genomu a tak stále zůstává plně naší odpovědností, jaký vlastně je. Hádám, že právě proto je ta vazba pevnější i v dědickém řízení a vydědění musí být prokazatelně důvodné aby bylo nezpochybnitelné.
Odpověděl/a – 19.listopad 11:11
Vydědit můžete pouze nepominutelné dědice (což jsou jen vaše děti) a je třeba k tomu nějaký pádný prokazatelný důvod. Protože nikdo jiný nepominutelný dědic už není u nikoho jiného se tento termín nepoužívá. Pokud si nepřejete, aby kolem vás dědil někdo další (manželka, rodiče, sourozenci) dá se to udělat mnohem snáze, jednoduše odkážete dědictví v závěti někomu jinému a žádné důvody k tomu uvádět nemusíte.
Ano, v podstatě se mi to zdá správné, jednak vůle zůstavitele by měla být respektována, ale také by měla zůstat zakotvena mnohem užší vazba a zodpovědnost za jeho potomky, které měl možnost vychovávat a přímo tak ovlivňovat co z nich vyroste a co pak později bude třeba důvodem k vydědění. Je tom vždy značná odpovědnost rodiče který tomu mohl lepší výchovou předejít, nikdo jiný tu možnost neměl než právě rodič. I kdyby výchova nemohla sehrát žádnou roli, stále je potomek genetickým mixem našeho vlastního genomu a tak stále zůstává plně naší odpovědností, jaký vlastně je. Hádám, že právě proto je ta vazba pevnější i v dědickém řízení a vydědění musí být prokazatelně důvodné aby bylo nezpochybnitelné.