Historie úprav
Odpověděl/a – 14.březen 15:14
Myslím si, že z pohledu filozofie není vysvětlení jednoznačné. Protože pojmy vznikly v různé dobu.
Jen stručně. – vycházím ze svých poznatku filozofie.
Základem Descartovy filozofie je pochybování o významu smyslového
poznání,
.
Byl zastánce dualismu hmoty a ducha, objektu a subjektu. Rozlišovat složku,
resp. substanci tělesnou a složku duchovní Jeho dualismus řešil
především vztah duše a těla.
Důležité je rozumové poznání, s nimž se rodíme, smyslové poznání nás klame – tedy vnitřní a vnější svět.
Descartes chápe lidské dobro jako onto-theologii – zdůvodnění myšlenky jednoty boha a bytí.
Bůh je dokonalý.
Člověk se rodí s vrozenými idejemi, jen matematické poznatky jsou jisté,
o ostatním můžeme pochybovat. Třeba o barvě a vůni atd. Takže
k poznatkům. dojdeme rozumem.
S pojem dobra pracuje již Platon, který věří,, že pokud lidé poznají dobro, budou dobří. Takže dobra o lze zjistit poznáním. Zajisti dobrou mohou jen vzdělání. Ale víme, že byl idealista.
Pojem symetrie je velmi starý, souvisí s dialektivkou a především jejím zákonem o jednotě a boji protikladů. Vše se vyskytuje ve dvojích – symetrie a opakem je asymetrie.
Jak napsal Herakleitos: „Všechno se děje v protikladech a všechno teče jako řeka, všechno je ohraničeno a všechno je jeden svět?“
Vložáila jem otázku, I když je jednodušší než vaše.
Jak napsal Herakleitos: „Všechno se děje v protikladech a všechno teče jako řeka, všechno je ohraničeno a všechno je jeden svět?“
Symetrie a asymetrie jsou jako výraz dialektické jednoty zachování a změny obecnými zákonitostmi v přírodě i v lidském poznání. Narozdíl od idealismu interpretací symetrie, které směřují k tomu pojímat základ světa jako čistě ideální „matematickou symetrii“, dialektická matematika ukazuje, že pojem symetrie je abstrahován z materialistických systémů a jejich vlastností a vztahů a že symetrie je tedy vlastností hmoty. Atd.
Více zde: https://www.vlivavzory.net/vyzkum/vu-kostomlaty/a0-symetrie-asymetrie/
Odpověděl/a – 14.březen 15:48
Myslím si, že z pohledu filozofie není vysvětlení jednoznačné. Protože pojmy vznikly v různé dobu.
Jen stručně. – vycházím ze svých poznatku filozofie.
Základem Descartovy filozofie je pochybování o významu smyslového
poznání,
.
Byl zastánce dualismu hmoty a ducha, objektu a subjektu. Rozlišovat složku,
resp. substanci tělesnou a složku duchovní Jeho dualismus řešil
především vztah duše a těla.
Důležité je rozumové poznání, s nimž se rodíme, smyslové poznání nás klame – tedy vnitřní a vnější svět.
Descartes chápe lidské dobro jako onto-theologii – zdůvodnění myšlenky jednoty boha a bytí.
Bůh je dokonalý.
Člověk se rodí s vrozenými idejemi, jen matematické poznatky jsou jisté,
o ostatním můžeme pochybovat. Třeba o barvě a vůni atd. Takže
k poznatkům. dojdeme rozumem.
S pojem dobra pracuje již Platon, který věří,, že pokud lidé poznají dobro, budou dobří. Takže dobra o lze zjistit poznáním. Zajisti dobrou mohou jen vzdělání. Ale víme, že byl idealista.
Pojem symetrie je velmi starý, souvisí s dialektivkou a především jejím zákonem o jednotě a boji protikladů. Vše se vyskytuje ve dvojích – symetrie a opakem je asymetrie.
Jak napsal Herakleitos: „Všechno se děje v protikladech a všechno teče jako řeka, všechno je ohraničeno a všechno je jeden svět?“
Vložáila jem otázku, I když je jednodušší než vaše.
Jak napsal Herakleitos: „Všechno se děje v protikladech a všechno teče jako řeka, všechno je ohraničeno a všechno je jeden svět?“
Symetrie a asymetrie jsou jako výraz dialektické jednoty zachování a změny obecnými zákonitostmi v přírodě i v lidském poznání. Narozdíl od idealismu interpretací symetrie, které směřují k tomu pojímat základ světa jako čistě ideální „matematickou symetrii“, dialektická matematika ukazuje, že pojem symetrie je abstrahován z materialistických systémů a jejich vlastností a vztahů a že symetrie je tedy vlastností hmoty. Atd.
Více zde: https://www.vlivavzory.net/vyzkum/vu-kostomlaty/a0-symetrie-asymetrie/
Symetrie i dobro jsou jedna stránka mince., ale beru z pohleldu filozfofie, takže aby tvořily jednotu, potřebuji k sobě proějšek – tedy asymetrii a třeba zlo, jak odpovídá zákonům dialektiky.