Historie úprav

annas

Odpověděl/a – 10.únor 10:19

Výjimečně. Byla jsem se známými v restauraci. V jídelnímu lístku byla hrubka – už si přesně nepamatuji, o co šlo, ale žádný mimořádný jev. Povzdechla jxem si .
Jedna kolegyně se zeptalal, o co jde. Když přečtla ona, už se nedivila. Vtom přišla servírka, dotyčná ji upozornila na tento prohřešek. Reakce nebyla příjemné, že prý pan vedolucí zná češtinu.

Po delší době jsem se v restauraci objevila znova, hrubka stále na první pohled „zaujala“.
–
Po druhé na tabuli před jedním obchodem mě upoutala „Nabýdka“. Tentokrát se i několik kolemjdoucích usmívalo. Chvíli jsem čekala, pak vstouoila do prodejny a upozornila pordavačku. Reagovala, že to nenío její věc, ale vedoucí. Ale i druhý den „nabýzeli“ slevu. .

Uvádím, že ani slušné upozornění se nesetkala s odezvou. Opět jsem se přesvědčila, že i zde panuje lhostejnost … jak může „kuře“ (byť odrostlé) poučovat slepici.

Jen jednou mně vedoucí poděkoval, byl to sstarší pán a spoléhal na druhé. .

annas

Odpověděl/a – 10.únor 10:19

Výjimečně. Byla jsem se známými v restauraci. V jídelnímu lístku byla hrubka – už si přesně nepamatuji, o co šlo, ale žádný mimořádný jev. Povzdechla jxem si .
Jedna kolegyně se zeptalal, o co jde. Když přečtla ona, už se nedivila. Vtom přišla servírka, dotyčná ji upozornila na tento prohřešek. Reakce nebyla příjemné, že prý pan vedolucí zná češtinu.

Po delší době jsem se v restauraci objevila znova, hrubka stále na první pohled „zaujala“.
–
Po druhé na tabuli před jedním obchodem mě upoutala „Nabýdka“. Tentokrát se i několik kolemjdoucích usmívalo. Chvíli jsem čekala, pak vstouoila do prodejny a upozornila pordavačku. Reagovala, že to nenío její věc, ale vedoucí. Ale i druhý den „nabýzeli“ slevu. .

Uvádím, že ani slušné upozornění se nesetkala s odezvou. Opět jsem se přesvědčila, že i zde panuje lhostejnost … jak může „kuře“ (byť odrostlé) poučovat slepici.

Jen jednou mně vedoucí poděkoval, byl to sstarší pán , který důvěřoval, ale neprověřoval. .

quentos

Odpověděl/a – 10.únor 12:26

Výjimečně. Byla jsem se známými v restauraci. V jídelním lístku byla hrubka – už si přesně nepamatuji, o co šlo, ale žádný mimořádný jev. Povzdechla jsem si.
Jedna kolegyně se zeptala, o co jde. Když přečtla ona, už se nedivila. Vtom přišla servírka, dotyčná ji upozornila na tento prohřešek. Reakce nebyla příjemná, že prý pan vedoucí zná češtinu.

Po delší době jsem se v restauraci objevila znova, hrubka stále na první pohled „zaujala“.
–
Po druhé na tabuli před jedním obchodem mě upoutala „Nabýdka“. Tentokrát se i několik kolemjdoucích usmívalo. Chvíli jsem čekala, pak vstoupila do prodejny a upozornila prodavačku. Reagovala, že to není její věc, ale vedoucí. Ale i druhý den „nabýzeli“ slevu.

Uvádím, že ani slušné upozornění se nesetkalo s odezvou. Opět jsem se přesvědčila, že i zde panuje lhostejnost … jak může „kuře“ (byť odrostlé) poučovat slepici.

Jen jednou mně vedoucí poděkoval, byl to starší pán, který důvěřoval, ale neprověřoval.