Historie úprav

Drap

Odpověděl/a – 27.listopad 15:03

Ano . Pan Štefl má pravdu . Škola jakou známe vznikala v úplně jiné době a měla přinést i částečně odlišné výsledky. Z tehdejší pruské armády byla přijata vojenská subordinace, přesné velení a rozkazy, příkazy učitele, včetně i případných trestů, včetně tělesných. Žák či student zde byl zařazen úplně na poslední místo, stejně jako obyčejný voják v armádě. Z manufaktur bylo převzato to, co tenkrát bylo třeba pro rozvíjející se kapitalismus. Plnění přesně stanovených úkolů, po přesně stanovenou dobu. Stejně jako ve škole, učíme se dějepis, všichni se budou učit dějepis, bez ohledu na to zda a to právě mají myšlenky. Konec této činnosti a přechod na jinou věc signalizuje ve škole zvonění. Dalším vzorem byl kostel, bylo převzato to, že svým způsobem je ovládaná mysl jednotlivých žáků, stejně jako v kostele. Kostel a víra však měly trochu jiné cíle. Ten měl věřícím přinášet jisté spirituální zážitky.
Odkaz na Patona nejde sice otevřít, ale myslím že jde o to od koho se učíme. Je to jistě tak. Všichni víme, že jsme ve škole potkávali dobré a o něco horší učitele. Dobrý učitel dokázal zaujmout, měl autoritu, věřili jsme mu a i více nás naučil.
S podobnými problémy se fungování škol potýká dodnes a doposud nikdo nepřišel s uceleným, fungujícím vzorem ,který by mohl současný systém nahradit. Různé bezkoncepční náhlé změny, jak nám předvádí cca 10 posledních ministrů školství, nejsou změnami, ale spíše výkřiky do tmy a dělají ve školství ještě větší chaos..
Ze zkušenosti vím, že i při různých činnostech nejsou stejně staré děti určité věci dělat a dobře se je naučit. Jednomu to jde, druhému ne. Ten kterému to nejde to zvládne rychle a spolehlivě třeba o rok či dva později.
Bohužel neznáme systém, který by náš školní dokázal rozumně nahradit.
Pokud se poučíme vývojem lidstva a historií, zaujal mně způsob výuky a učení vůbec u některých indiánských kmenů. Neměli sice školu v našem slova smyslu, ale stejně tak jako my, měli potřebu učit se jisté věci a potřebu vědění. Jen zkráceně fungovalo to tak, že děti se konkrétní věc učili od toho, který tuto věc v dané skupině ovládal nejlépe a nebylo ani věkem určeno kdy se mají to či ono právě učit.
Neni to problém pouze našeho školství , ale dá se říct že podobné věci jako u nás můžeme vypozorovat na celém světě.

quentos

Odpověděl/a – 28.listopad 12:55

Ano . Pan Štefl má pravdu . Škola, jakou známe, vznikala v úplně jiné době a měla přinést i částečně odlišné výsledky. Z tehdejší pruské armády byla přijata vojenská subordinace, přesné velení a rozkazy, příkazy učitele, včetně i případných trestů, včetně tělesných. Žák či student zde byl zařazen úplně na poslední místo, stejně jako obyčejný voják v armádě. Z manufaktur bylo převzato to, co tenkrát bylo třeba pro rozvíjející se kapitalismus. Plnění přesně stanovených úkolů po přesně stanovenou dobu. Stejně jako ve škole se učíme dějepis, všichni se budou učit dějepis, bez ohledu na to, zda na to právě mají myšlenky. Konec této činnosti a přechod na jinou věc signalizuje ve škole zvonění. Dalším vzorem byl kostel, bylo převzato to, že svým způsobem je ovládaná mysl jednotlivých žáků, stejně jako v kostele. Kostel a víra však měly trochu jiné cíle. Ten měl věřícím přinášet jisté spirituální zážitky.
Odkaz na Platona nejde sice otevřít, ale myslím, že jde o to od koho se učíme. Je to jistě tak. Všichni víme, že jsme ve škole potkávali dobré a o něco horší učitele. Dobrý učitel dokázal zaujmout, měl autoritu, věřili jsme mu a i více nás naučil.
S podobnými problémy se fungování škol potýká dodnes a doposud nikdo nepřišel s uceleným, fungujícím vzorem, který by mohl současný systém nahradit. Různé bezkoncepční náhlé změny, jak nám předvádí cca 10 posledních ministrů školství, nejsou změny, ale spíše výkřiky do tmy a dělají ve školství ještě větší chaos..
Ze zkušenosti vím, že i při různých činnostech nejsou stejně staré děti určité věci dělat a dobře se je naučit. Jednomu to jde, druhému ne. Ten, kterému to nejde, to zvládne rychle a spolehlivě třeba o rok či dva později.
Bohužel neznáme systém, který by náš školní dokázal rozumně nahradit.
Pokud se poučíme vývojem lidstva a historií, zaujal mě způsob výuky a učení vůbec u některých indiánských kmenů. Neměli sice školu v našem slova smyslu, ale stejně tak jako my měli potřebu učit se jisté věci a potřebu vědění. Jen zkráceně fungovalo to tak, že děti se konkrétní věc učili od toho, který tuto věc v dané skupině ovládal nejlépe a nebylo ani věkem určeno, kdy se mají to či ono právě učit.
Neni to problém pouze našeho školství , ale dá se říct, že podobné věci jako u nás můžeme vypozorovat na celém světě.

quentos

Odpověděl/a – 28.listopad 12:56

Ano. Pan Štefl má pravdu . Škola, jakou známe, vznikala v úplně jiné době a měla přinést i částečně odlišné výsledky. Z tehdejší pruské armády byla přijata vojenská subordinace, přesné velení a rozkazy, příkazy učitele, včetně i případných trestů, včetně tělesných. Žák či student zde byl zařazen úplně na poslední místo, stejně jako obyčejný voják v armádě. Z manufaktur bylo převzato to, co tenkrát bylo třeba pro rozvíjející se kapitalismus. Plnění přesně stanovených úkolů po přesně stanovenou dobu. Stejně jako ve škole se učíme dějepis, všichni se budou učit dějepis, bez ohledu na to, zda na to právě mají myšlenky. Konec této činnosti a přechod na jinou věc signalizuje ve škole zvonění. Dalším vzorem byl kostel, bylo převzato to, že svým způsobem je ovládaná mysl jednotlivých žáků, stejně jako v kostele. Kostel a víra však měly trochu jiné cíle. Ten měl věřícím přinášet jisté spirituální zážitky.
Odkaz na Platona nejde sice otevřít, ale myslím, že jde o to od koho se učíme. Je to jistě tak. Všichni víme, že jsme ve škole potkávali dobré a o něco horší učitele. Dobrý učitel dokázal zaujmout, měl autoritu, věřili jsme mu a i více nás naučil.
S podobnými problémy se fungování škol potýká dodnes a doposud nikdo nepřišel s uceleným, fungujícím vzorem, který by mohl současný systém nahradit. Různé bezkoncepční náhlé změny, jak nám předvádí cca 10 posledních ministrů školství, nejsou změny, ale spíše výkřiky do tmy a dělají ve školství ještě větší chaos.
Ze zkušenosti vím, že i při různých činnostech nejsou stejně staré děti určité věci dělat a dobře se je naučit. Jednomu to jde, druhému ne. Ten, kterému to nejde, to zvládne rychle a spolehlivě třeba o rok či dva později.
Bohužel neznáme systém, který by náš školní dokázal rozumně nahradit.
Pokud se poučíme vývojem lidstva a historií, zaujal mě způsob výuky a učení vůbec u některých indiánských kmenů. Neměli sice školu v našem slova smyslu, ale stejně tak jako my měli potřebu učit se jisté věci a potřebu vědění. Jen zkráceně fungovalo to tak, že děti se konkrétní věc učili od toho, který tuto věc v dané skupině ovládal nejlépe a nebylo ani věkem určeno, kdy se mají to či ono právě učit.
Neni to problém pouze našeho školství, ale dá se říct, že podobné věci jako u nás můžeme vypozorovat na celém světě.