Odpověděl/a – 23.listopad 22:29
A kdyby jen jednou, ono to jednu dobu bylo celkem pravidelně, ať jsem
seděla ve vlaku, nebo jela na kole, nebo šla sama ve dne liduprázdnou
krajinou, nebo jela se sourozenci a přítelem na lodičce…
Ve vlaku mi bylo asi 15 a chlápek nasísal okýnkem z chodbičky, a pak se
zavřel na wc a pozoroval mě špehýrkou a dost funěl.
Na kole mě jednou předjelo auto a řidič o pár set metrů dál normálně
zastavil na mostku mezi křákama a číhal, až na tom kole pojedu okolo.
Liduprázdnou krajinou myslím zahrádkářskou kolonii zející prázdnotou až
na jednoho, jehož horní polovina těla čouhala z křoví, ale pohyb jeho
ruky nedával pochyb o tom, co ten pán dělá. Ten samý případ, když jsme
jeli na lodičce po Moravě, naraz se v trávě vztyčil chlap a čuměl na
nás a taky tak divně hýbal rukou.
Zvláštní, tehdy jsem jen tak matně tušila, že to, co mají chlapi mezi
nohama, nemají jen na čurání.
A jednou, to jsem šla se spolužačkou ze školy, asi to bylo v první
třídě, jsme na ulici kousek od baráku potkaly pána v monterkách, ten měl
ruku v kapse, ale z poklopce mu čouhalo něco, co mi připomínalo palec a on
chtěl, ať ho tam pohladíme. Jsme si ho moc nevšímaly, a jak jsem došla
domů, tak jsem povykládala mamce, a ona hned letěla na ulici. Chlapa asi
nenašla, ale poučila mě, že pokud někdy něco podobného potkám, tak hned
mám upozornit někoho dospělého.
Odpověděl/a – 1.prosinec 19:24
A kdyby jen jednou, ono to jednu dobu bylo celkem pravidelně, ať jsem
seděla ve vlaku nebo jela na kole nebo šla sama ve dne liduprázdnou krajinou
nebo jela se sourozenci a přítelem na lodičce…
Ve vlaku mi bylo asi 15 a chlápek nasísal okýnkem z chodbičky, a pak se
zavřel na WC a pozoroval mě špehýrkou a dost funěl.
Na kole mě jednou předjelo auto a řidič o pár set metrů dál normálně
zastavil na mostku mezi křákama a číhal, až na tom kole pojedu okolo.
Liduprázdnou krajinou myslím zahrádkářskou kolonii zející prázdnotou až
na jednoho, jehož horní polovina těla čouhala z křoví, ale pohyb jeho
ruky nedával pochyb o tom, co ten pán dělá. Ten samý případ, když jsme
jeli na lodičce po Moravě, naraz se v trávě vztyčil chlap a čuměl na
nás a taky tak divně hýbal rukou.
Zvláštní, tehdy jsem jen tak matně tušila, že to, co mají chlapi mezi
nohama, nemají jen na čurání.
A jednou, to jsem šla se spolužačkou ze školy, asi to bylo v první
třídě, jsme na ulici kousek od baráku potkaly pána v monterkách, ten měl
ruku v kapse, ale z poklopce mu čouhalo něco, co mi připomínalo palec a on
chtěl, ať ho tam pohladíme. Jsme si ho moc nevšímaly, a jak jsem došla
domů, tak jsem povykládala mamce, a ona hned letěla na ulici. Chlapa asi
nenašla, ale poučila mě, že pokud někdy něco podobného potkám, tak hned
mám upozornit někoho dospělého.