Odpověděl/a – 1.leden 20:06
Ptáte se na naprosté základy, zjevně nechápete užití členů
obecně.
Jak už bylo řečeno, neurčitý člen a/an použijeme, mluvíme-li o něčem
(v jednotném čísle) poprvé; pracovně lze přeložit jako „nějaký“.
Člen určitý užíváme, mluvíme-li a) o něčem, o čem už jsme mluvili,
b) o něčem tak jednoznačně určeném, že to nelze zaměnit s ničím
jiným, c) ve vlastních jménech, jejichž základem je obecné podstatné
jméno (… a těch pravidel je ještě daleko více, toto je jen několik
nejzákladnějších).
Obecně platí, že uvádíme-li něčí povolání, užijeme člen neurčitý,
odpovídá to v zásadě onomu pracovnímu překladu (neřekneme o někom, že
je „ten“ právník" – zatím nevíme jaký). Jiná situace by byla,
kdybyste někoho např. uvedl slovy: „To je ten právník, který mě z toho
vysekal.“
… a jak už jsem říkal v úbodu, chce to uřejmě obecně nastudovat
základy užívání členů.
Odpověděl/a – 1.leden 20:07
Ptáte se na naprosté základy, zjevně nechápete užití členů
obecně.
Jak už bylo řečeno, neurčitý člen a/an použijeme, mluvíme-li o něčem
(v jednotném čísle) poprvé; pracovně lze přeložit jako „nějaký“.
Člen určitý užíváme, mluvíme-li a) o něčem, o čem už jsme mluvili,
b) o něčem tak jednoznačně určeném, že to nelze zaměnit s ničím
jiným, c) ve vlastních jménech, jejichž základem je obecné podstatné
jméno (… a těch pravidel je ještě daleko více, toto je jen několik
nejzákladnějších).
Obecně platí, že uvádíme-li něčí povolání, užijeme člen neurčitý,
odpovídá to v zásadě onomu pracovnímu překladu (neřekneme o někom, že
je „ten“ právník" – zatím nevíme jaký). Jiná situace by byla,
kdybyste někoho např. uvedl slovy: „To je ten právník, který mě z toho
vysekal.“
… a jak už jsem říkal v úbodu, chce to uřejmě obecně nastudovat
základy užívání členů.
hapiky: blbost. Když nevím, tak neodpovídám.
Odpověděl/a – 1.leden 20:32
Ptáte se na naprosté základy, zjevně nechápete užití členů
obecně.
Jak už bylo řečeno, neurčitý člen a/an použijeme, mluvíme-li o něčem
(v jednotném čísle) poprvé; pracovně lze přeložit jako „nějaký“.
Člen určitý užíváme, mluvíme-li a) o něčem, o čem už jsme mluvili,
b) o něčem tak jednoznačně určeném, že to nelze zaměnit s ničím
jiným, c) ve vlastních jménech, jejichž základem je obecné podstatné
jméno (… a těch pravidel je ještě daleko více, toto je jen několik
nejzákladnějších).
Obecně platí, že uvádíme-li něčí povolání, užijeme člen neurčitý,
odpovídá to v zásadě onomu pracovnímu překladu (neřekneme o někom, že
je „ten“ právník" – zatím nevíme jaký). Jiná situace by byla,
kdybyste někoho např. uvedl slovy: „To je ten právník, který mě z toho
vysekal.“
… a jak už jsem říkal v úvodu, chce to uřejmě obecně nastudovat
základy užívání členů.
hapiky: blbost. Když nevím, tak neodpovídám.
Odpověděl/a – 2.leden 13:20
Ptáte se na naprosté základy, zjevně nechápete užití členů
obecně.
Jak už bylo řečeno, neurčitý člen a/an použijeme, mluvíme-li o něčem
(v jednotném čísle) poprvé; pracovně lze přeložit jako „nějaký“.
Člen určitý užíváme, mluvíme-li a) o něčem, o čem už jsme mluvili,
b) o něčem tak jednoznačně určeném, že to nelze zaměnit s ničím
jiným, c) ve vlastních jménech, jejichž základem je obecné podstatné
jméno (… a těch pravidel je ještě daleko více, toto je jen několik
nejzákladnějších).
Obecně platí, že uvádíme-li něčí povolání, užijeme člen neurčitý,
odpovídá to v zásadě onomu pracovnímu překladu (neřekneme o někom, že
je „ten“ právník" – zatím nevíme jaký). Jiná situace by byla,
kdybyste někoho např. uvedl slovy: „To je ten právník, který mě z toho
vysekal.“
… a jak už jsem říkal v úvodu, chce to zřejmě obecně nastudovat
základy užívání členů.
hapiky: blbost. Když nevím, tak neodpovídám.