Historie úprav

quentos

Odpověděl/a – 1.leden 20:06

Ptáte se na naprosté základy, zjevně nechápete užití členů obecně.
Jak už bylo řečeno, neurčitý člen a/an použijeme, mluvíme-li o něčem (v jednotném čísle) poprvé; pracovně lze přeložit jako „nějaký“. Člen určitý užíváme, mluvíme-li a) o něčem, o čem už jsme mluvili, b) o něčem tak jednoznačně určeném, že to nelze zaměnit s ničím jiným, c) ve vlastních jménech, jejichž základem je obecné podstatné jméno (… a těch pravidel je ještě daleko více, toto je jen několik nejzákladnějších).
Obecně platí, že uvádíme-li něčí povolání, užijeme člen neurčitý, odpovídá to v zásadě onomu pracovnímu překladu (neřekneme o někom, že je „ten“ právník" – zatím nevíme jaký). Jiná situace by byla, kdybyste někoho např. uvedl slovy: „To je ten právník, který mě z toho vysekal.“
… a jak už jsem říkal v úbodu, chce to uřejmě obecně nastudovat základy užívání členů.

quentos

Odpověděl/a – 1.leden 20:07

Ptáte se na naprosté základy, zjevně nechápete užití členů obecně.
Jak už bylo řečeno, neurčitý člen a/an použijeme, mluvíme-li o něčem (v jednotném čísle) poprvé; pracovně lze přeložit jako „nějaký“. Člen určitý užíváme, mluvíme-li a) o něčem, o čem už jsme mluvili, b) o něčem tak jednoznačně určeném, že to nelze zaměnit s ničím jiným, c) ve vlastních jménech, jejichž základem je obecné podstatné jméno (… a těch pravidel je ještě daleko více, toto je jen několik nejzákladnějších).
Obecně platí, že uvádíme-li něčí povolání, užijeme člen neurčitý, odpovídá to v zásadě onomu pracovnímu překladu (neřekneme o někom, že je „ten“ právník" – zatím nevíme jaký). Jiná situace by byla, kdybyste někoho např. uvedl slovy: „To je ten právník, který mě z toho vysekal.“
… a jak už jsem říkal v úbodu, chce to uřejmě obecně nastudovat základy užívání členů.

hapiky: blbost. Když nevím, tak neodpovídám.

quentos

Odpověděl/a – 1.leden 20:32

Ptáte se na naprosté základy, zjevně nechápete užití členů obecně.
Jak už bylo řečeno, neurčitý člen a/an použijeme, mluvíme-li o něčem (v jednotném čísle) poprvé; pracovně lze přeložit jako „nějaký“. Člen určitý užíváme, mluvíme-li a) o něčem, o čem už jsme mluvili, b) o něčem tak jednoznačně určeném, že to nelze zaměnit s ničím jiným, c) ve vlastních jménech, jejichž základem je obecné podstatné jméno (… a těch pravidel je ještě daleko více, toto je jen několik nejzákladnějších).
Obecně platí, že uvádíme-li něčí povolání, užijeme člen neurčitý, odpovídá to v zásadě onomu pracovnímu překladu (neřekneme o někom, že je „ten“ právník" – zatím nevíme jaký). Jiná situace by byla, kdybyste někoho např. uvedl slovy: „To je ten právník, který mě z toho vysekal.“
… a jak už jsem říkal v úvodu, chce to uřejmě obecně nastudovat základy užívání členů.

hapiky: blbost. Když nevím, tak neodpovídám.

quentos

Odpověděl/a – 2.leden 13:20

Ptáte se na naprosté základy, zjevně nechápete užití členů obecně.
Jak už bylo řečeno, neurčitý člen a/an použijeme, mluvíme-li o něčem (v jednotném čísle) poprvé; pracovně lze přeložit jako „nějaký“. Člen určitý užíváme, mluvíme-li a) o něčem, o čem už jsme mluvili, b) o něčem tak jednoznačně určeném, že to nelze zaměnit s ničím jiným, c) ve vlastních jménech, jejichž základem je obecné podstatné jméno (… a těch pravidel je ještě daleko více, toto je jen několik nejzákladnějších).
Obecně platí, že uvádíme-li něčí povolání, užijeme člen neurčitý, odpovídá to v zásadě onomu pracovnímu překladu (neřekneme o někom, že je „ten“ právník" – zatím nevíme jaký). Jiná situace by byla, kdybyste někoho např. uvedl slovy: „To je ten právník, který mě z toho vysekal.“
… a jak už jsem říkal v úvodu, chce to zřejmě obecně nastudovat základy užívání členů.

hapiky: blbost. Když nevím, tak neodpovídám.