Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 23.květen 17:37

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 23.květen 17:50

jde o tvar velmi zastaralý a etymologové uvádějí, že motivace pomnožného podst. jména je zcela zastřená.

Dva kusy označovaly vždy duál, tzv. dvojné číslo, to u dveří nebylo. Takže je možné, že byly považované za soubor, množství, soubor, který tvořil celek.. Totiž dveře i vrata mívaly jednu, dvě i tří části.

Totiž dvoukřídlé dveře byly výsadou honosných sídel a symbolem majetnosti, takže byly méně časté.

Staročeské dřvi – dveře, přemyčka na dvři, další hláskový vývoj – tvar dveř. Už ve staré češtiny měly jen tvar množného čísla, nikoliv duál, i když se skládaly zpravidla ze dvou částí, ale stejně jako vrata bývaly i trojdílné. Často posunovací, otáčivé.

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 23.květen 17:56

jde o tvar velmi zastaralý a etymologové uvádějí, že motivace pomnožného podst. jména je zcela zastřená.

Dva kusy označovaly vždy duál, tzv. dvojné číslo, to u dveří nebylo. Takže je možné, že byly považované za soubor, množství, soubor, který tvořil celek.. Totiž dveře i vrata mívaly jednu, dvě i tří části.

Totiž dvoukřídlé dveře byly výsadou honosných sídel a symbolem majetnosti, takže byly méně časté.

Staročeské dřvi – dveře, přesmyčka na dvři, další hláskový vývoj – tvar dveř. Už ve staré češtiny měly jen tvar množného čísla, nikoliv duál, i když se skládaly zpravidla ze dvou částí, ale stejně jako vrata bývaly i trojdílné. Často posunovací, otáčivé.

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 23.květen 18:00

jde o tvar velmi zastaralý a etymologové uvádějí, že motivace u tohoto pomnožného podst. jména je zcela zastřená.

Dva kusy označovaly vždy duál, tzv. dvojné číslo (dnes číslovky, dva, oba, párové orgány ltěla), to u dveří nebylo. Takže je se množné číslo vymyká parvidlům. Je

Je tedy možné, že dveře byly významově považované za jakýsí „soubor“, množství, tedy tvořily celek, tedy množné číslo.. Totiž dveře mívaly jednu, dvě i tři části.

Totiž dvoukřídlé dveře byly výsadou honosných sídel a symbolem majetnosti, takže byly méně časté. Obyčejní lidé mívali spíš vrata.

Staročeské dřvi – dveře, přemyčka na dvři, další hláskový vývoj – tvar dveř.

Už ve staré češtiny měly jen tvar množného čísla, nikoliv duál, i když se skládaly ze dvou částí, ale stejně jako vrata bývaly i trojdílné. Často byly posunovací, otáčivé

Takže se musíte spokojit s tím, že věcná motivace množného čísla je již zcela zastřená. Uvádí Naše řeč.

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 23.květen 18:04

jde o tvar velmi zastaralý a etymologové uvádějí, že motivace u tohoto pomnožného podst. jména je zcela zastřená.

Dva kusy označovaly vždy duál, tzv. dvojné číslo (dnes číslovky, dva, oba, párové orgány těla), to u dveří nebylo. Vymyká se pravidlům.

Je tedy možné, že dveře byly významově považované za jakýsí „soubor“, množství, tedy tvořily celek, tedy množné číslo.. Totiž dveře mívaly jednu, dvě i tři části.

Navíc dvoukřídlé dveře byly výsadou honosných sídel a symbolem majetnosti, takže byly méně časté. Obyčejní lidé mívali spíš vrata.

Staročeské dřvi – dveře, přesmyčka na dvři, další hláskový vývoj – tvar dveř atd.

Už ve staré češtině dveře měly jen tvar množného čísla, nikoliv duál, i když některé se skládaly ze dvou částí, ale stejně jako vrata bývaly i trojdílné. Často byly posunovací, otáčivé

Takže se musíte spokojit s tím, že věcná motivace množného čísla je již zcela zastřená.

V. Machek: Etymologický slovník stejně jako časopis Naše řeč.

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 23.květen 18:27

jde o tvar velmi zastaralý a etymologové uvádějí, že motivace u tohoto pomnožného podst. jména je zcela zastřená.

Dva kusy označovaly vždy duál, tzv. dvojné číslo (dnes číslovky, dva, oba, párové orgány těla), to u dveří nebylo. Vymyká se pravidlům.

Je tedy možné, že dveře byly významově považované za jakýsí „soubor“, množství, tedy tvořily celek, tedy množné číslo.. Totiž dveře mívaly jednu, dvě i tři části. Zřejmě byly vyrobeny z kousků.

Navíc dvoukřídlé dveře byly výsadou honosných sídel a symbolem majetnosti, takže byly méně časté. Obyčejní lidé mívali spíš vrata.

Staročeské dřvi – dveře, přesmyčka na dvři, další hláskový vývoj – tvar dveř atd.

Už ve staré češtině dveře měly jen tvar množného čísla, nikoliv duál, i když některé se skládaly ze dvou částí, ale stejně jako vrata bývaly i trojdílné. Často byly posunovací, otáčivé

Takže se musíte spokojit s tím, že věcná motivace množného čísla je již zcela zastřená.

V. Machek: Etymologický slovník stejně jako časopis Naše řeč.