Odpověděl/a – 18.únor 21:01
Samotné štěkání psa většinou neunaví (v jejich těle to navíc
může způsobovat produkci adrenalinu, endorfinu, dopaminu,… což ho spíš
ještě povzbuzuje). Pokud jsou psi haj*li, tak klidně budou a můžou štěkat
téměř celý den (znám to z vesnice, odkud pocházím). Když si lidi neumí
psa vychovat, tak štěkají pořád a na všechno, bez nějakého jím
vlastního a přirozeného důvodu. Nejčastěji agresivní štěkání – na
ostatní psy, zvířata i všechny kolemjdoucí (takže pokaždé, když kolem
někdo nebo něco projde nebo se jen mihne – nebo jen něco ucítí, uvidí a
zaslechnou – i na dálku). Ze samoty, z bolesti/nemoci (to spíš kňučí)
a pak hlavně z nudy, podle nálady (manýry) nebo něčeho takového – kdy
klidně štěkají zcela bezdůvodně do prázdna (jak retardovaní). Zlo/zvyk,
„rozmařilost“ – nevychovanost (psi štěkají kvůli lidem… kdyby to
byl nějaký divoký pes – který vyrostl na ulici nebo hlavně někde
v lese/přírodě – anebo prostě vlk, či jiný psovitý, tak by taky
nadměrně neštěkal, Málokdo ví, že štěkají všechny psovité šelmy,
ale nadměrně štěkají jen psi „domácí“ a to proto, že je v tom lidé
podporují – i když třeba nevědomky = špatnou výchovou, kdy ho de facto
„učí“ osvojovat si zlozvyky). Vychovaní psi však neštěkají téměř
vůbec.
Starý pes může mít infarkt kdykoli – ale pravděpodobnost u štěkání
až tak velká nebude (ale jako pokud se dost rozohní a už bude mít jisté
zdr. problémy, tak ho to potkat může). Klidně z vedra, nadváhdy nebo
prostě „jen tak“ (samotné stáří). Nespoléhal bych na to, že psa
klepne ze samotného štěkání.
Kdo kecá něco o přirozenosti zvířat, tak by si měl zjisti, že zdravý
pes štěká minimálně a nikoli bezdůvodně; a časté (dennodenní)
štěkání, vytí atd., je znakem poruch (a to hodně rozšířených). Lidi
(majitelé) by měli nést vyšší odpovědnost za své mazlíčky. Nejen, že
někteří lidi jsou lhostejní, psa ničemu neučí, nekrotí ho, nezabraňují
mu v agresi ani štěkání, ale oni dokonce často jeho štěkání vědomě
podporují… jak pitomí. Měli jsme přesně takového souseda, který ho
z legrace rozštěkával, když si s ním hrál (a byl to nejuštěkanější
pes v ulici… a to je co říct, protože psa měli skoro všichni a všichni
psi byli hrozně uštěkaní. Ale soused odvedle vynikal. Byl to dokonalý
„cvičitel/chovatel“ psů, který je uměl naučit svkěle štěkat. Co jsem
tam bydlel, měli postupně celkem 3 psy a všichni to byli prostě a
jednoduše haj*li).
Štěkající pes je problém – je to problém majitele, samotného psa a
hlavně i okolí. Neříkám, že pes nikdy neštěká, ale ono štěkání je
spíš vzácné a občasné (krátce a za dlouhé intervaly – tzn. jen
občas)… pokud pes štěká neustále, často nebo při konkrétní (časté)
situaci, je to porucha a problém. Psi samotní jsou však druhotný problém,
hlavní odpovědnost/vinu nese člověk – páníček.
Odpověděl/a – 18.únor 21:06
Samotné štěkání psa většinou neunaví (v jejich těle to navíc
MŮŽE způsobovat produkci adrenalinu, endorfinu, dopaminu, serotoninu, …
což ho spíš ještě povzbuzuje). Pokud jsou psi haj*li, tak klidně budou a
můžou štěkat téměř celý den (znám to z vesnice, odkud pocházím).
Když si lidi neumí psa vychovat, tak štěkají pořád a na všechno, bez
nějakého jím vlastního a přirozeného důvodu. Nejčastěji agresivní
štěkání – na ostatní psy, zvířata i všechny kolemjdoucí (takže
pokaždé, když kolem někdo nebo něco projde nebo se jen mihne – nebo jen
něco ucítí, uvidí a zaslechnou – i na dálku). Ze samoty,
z bolesti/nemoci (to spíš kňučí) a pak hlavně z nudy, podle nálady
(manýry) nebo něčeho takového – kdy klidně štěkají zcela bezdůvodně
do prázdna (jak retardovaní). Zlo/zvyk, „rozmařilost“ – nevychovanost
(psi štěkají kvůli lidem… kdyby to byl nějaký divoký pes – který
vyrostl na ulici nebo hlavně někde v lese/přírodě – anebo prostě vlk,
či jiný psovitý, tak by taky nadměrně neštěkal, Málokdo ví, že
štěkají všechny psovité šelmy, ale nadměrně štěkají jen psi
„domácí“ a to proto, že je v tom lidé podporují – i když třeba
nevědomky = špatnou výchovou, kdy ho de facto „učí“ osvojovat si
zlozvyky). Vychovaní psi však neštěkají téměř vůbec.
Starý pes může mít infarkt kdykoli – ale pravděpodobnost u štěkání
až tak velká nebude (ale jako pokud se dost rozohní a už bude mít jisté
zdr. problémy, tak ho to potkat může). Klidně z vedra, nadváhdy nebo
prostě „jen tak“ (samotné stáří). Nespoléhal bych na to, že psa
klepne ze samotného štěkání.
Kdo kecá něco o přirozenosti zvířat, tak by si měl zjisti, že zdravý
pes štěká minimálně a nikoli bezdůvodně; a časté (dennodenní)
štěkání, vytí atd., je znakem poruch (a to hodně rozšířených). Lidi
(majitelé) by měli nést vyšší odpovědnost za své mazlíčky. Nejen, že
někteří lidi jsou lhostejní, psa ničemu neučí, nekrotí ho, nezabraňují
mu v agresi ani štěkání, ale oni dokonce často jeho štěkání vědomě
podporují… jak pitomí. Měli jsme přesně takového souseda, který ho
z legrace rozštěkával, když si s ním hrál (a byl to nejuštěkanější
pes v ulici… a to je co říct, protože psa měli skoro všichni a všichni
psi byli hrozně uštěkaní. Ale soused odvedle vynikal. Byl to dokonalý
„cvičitel/chovatel“ psů, který je uměl naučit svkěle štěkat. Co jsem
tam bydlel, měli postupně celkem 3 psy a všichni to byli prostě a
jednoduše haj*li).
Štěkající pes je problém – je to problém majitele, samotného psa a
hlavně i okolí. Neříkám, že pes nikdy neštěká, ale ono štěkání je
spíš vzácné a občasné (krátce a za dlouhé intervaly – tzn. jen
občas)… pokud pes štěká neustále, často nebo při konkrétní (časté)
situaci, je to porucha a problém. Psi samotní jsou však druhotný problém,
hlavní odpovědnost/vinu nese člověk – páníček.
Lidi „učí“ psa být závislý na štěkání, na adrenalinu, na agresi,
díky nim si osvojuje negativní vlastnosti a pocity/nálady a to, jak je
projevuje… Samozřejmě VĚTŠINOU to dělají neúmyslně a to jednoduše
proto, že to se psi neumí, neznají je a nevědí, jak „fungují“
(i když si třeba myslí že jo… například, žo, že celý život nebo
i celé generace je¨ho rodiny chovali psy, neznamená, že je chovali
správně).