Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 12.únor 19:20

Vydalo, stejně jako Ukrajina a různé balkánské a východní státy Evropy (nebo i bývalé komun./soc. státy v Africe a Asii), ale ty výsledky prostě vydíš. 1. Nevyšlo jim to 2. Vyšlo jim to částečně 3. Vyšlo jim to, ale stejně to selhalo… a fanatičtí zastánci dogmatické demokracie si prostě nepřiznají, že navzdory přijetí demokracie (a kapitalismu), se tam neudržela anebo udržela, ale poměry se tam stejně nezlepšily (tj. jsou to dem. státy, ale v hrozných podmínkách). Prostě tento systém a forma vlády tam selhala. Čistě ze společenského (politologického a sociologického) pohledu. Otázka ekonomického systému je samozřejmě taky namístě… ale není kapitalismus jako kapitalismus (záleží ne celých subsystémech, ekonomické orientaci, přístupu, hospodaření státu) a to hlavní, že se to celé odvíjí hlavně od té politické situace a vedení/systému, které taky zajišťují směr, podmínky atd.. Takže pokud tam není stabilia, je tam korupce, vysoká neefektivita, špatná organizace apod., tak se prostě ty země neocitnou z ničeho nic z „pekla“ v „ráji“. Dalo by se říct, že zpravidla přechod ze socialismu (a spol) ke kapitalismu, byl v drtivé většině zemí změnou k lepšímu (protože socialismus prostě nefunguje; respektive funguje blbě), ale ne nezbytně a taky to neznamená obrat o 180 stupňů. Nemusí nastat žádné výrazné polepšení.
A přijetí demokracie samo o sobě taky nevyřeší všechny problémy (nebo vůbec některý), které ten stát měl a má. Můžou tam privatizovat, zařídit obstojně volný trh, stranický systém, svobodné volby,… ale to neobrátí všechno k lepšímu. To ať si (liberální demokraté nebo jen demokraté) nechájí do pohádek.

Ukrajina a Rusko byly demokratické, ale i tak jsi moh vidět tu oligarchii, protěžování, korupci, mafii. I ještě před válkou ses mohl hádat zda byly nedemokratické nebo něco mezi nebo dokonce demokratické – ale špatně funkční, je to řekněme „kontroverzní“ – jako celá difinice damokracie (pokud demokracie někde nefunguje, většinou tomu dají jiný název jako anokracie, diktatura, autoritářský režim, apod. – i když to třeba ani není pravou diktaturou. Jen se zastáncům demokracie nelíbí, že navzdory demokracii, která tam je, je situace v tom státě bídná a že demokracie může selhat nebo prostě špatně fungovat). A Ukrajina je teď samozřejmě idealizovaná, protože je v roli obránce/oběti, avšak poměry na Ukrajině (ještě před válkou) byly horší než v Rusku.

Disraeli

Odpověděl/a – 12.únor 19:29

Vydalo, stejně jako Ukrajina a různé balkánské a východní státy Evropy (nebo i bývalé komun./soc. státy v Africe a Asii), ale ty výsledky prostě vydíš. 1. Nevyšlo jim to 2. Vyšlo jim to částečně 3. Vyšlo jim to, ale stejně to selhalo… a fanatičtí zastánci dogmatické demokracie si prostě nepřiznají, že navzdory přijetí demokracie (a kapitalismu), se tam neudržela anebo udržela, ale poměry se tam stejně nezlepšily (tj. jsou to dem. státy, ale v hrozných podmínkách). Prostě tento systém a forma vlády tam selhala. Čistě ze společenského (politologického a sociologického) pohledu. Otázka ekonomického systému je samozřejmě taky namístě… ale není kapitalismus jako kapitalismus (záleží ne celých subsystémech, ekonomické orientaci, přístupu, hospodaření státu) a to hlavní, že se to celé odvíjí hlavně od té politické situace a vedení/systému, které taky zajišťují směr, podmínky atd.. Takže pokud tam není stabilia, je tam korupce, vysoká neefektivita, špatná organizace apod., tak se prostě ty země neocitnou z ničeho nic z „pekla“ v „ráji“. Dalo by se říct, že zpravidla přechod ze socialismu (a spol) ke kapitalismu, byl v drtivé většině zemí změnou k lepšímu (protože socialismus prostě nefunguje; respektive funguje blbě), ale ne nezbytně a taky to neznamená obrat o 180 stupňů. Nemusí nastat žádné výrazné polepšení.
A přijetí demokracie samo o sobě taky nevyřeší všechny problémy (nebo vůbec některý), které ten stát měl a má. Můžou tam privatizovat, zařídit obstojně volný trh, stranický systém, svobodné volby,… ale to neobrátí všechno k lepšímu. To ať si (liberální demokraté nebo jen demokraté) nechájí do pohádek.

Ukrajina a Rusko byly de irue i de facto demokratické (a dá se říct, že jsou), ale i tak jsi mohl vidět tu oligarchii, protěžování, korupci, mafii, bídu… I ještě před válkou ses mohl hádat zda byly nedemokratické nebo něco mezi nebo dokonce demokratické – ale špatně funkční; je to řekněme „kontroverzní“ – jako celá definice a chápání demokracie (pokud demokracie někde nefunguje, většinou tomu dají jiný název jako anokracie, diktatura, autoritářský režim, apod. – i když to třeba ani není pravou diktaturou. Jen se zastáncům demokracie nelíbí, že navzdory demokracii, která tam je, je situace v tom státě bídná a že demokracie může selhat nebo prostě špatně fungovat a nezajišťovat žádný lepší život a podmínky). A Ukrajina je teď samozřejmě idealizovaná, protože je v roli obránce/oběti, avšak poměry na Ukrajině (ještě před válkou) byly horší než třeba v Rusku. Teď jsou Ukrajinci hrdinové, hrdý, statečný a spravedlivý národ, morálně vedený, s dokonalými podmínkami a Rusové jsou zase „největší zlo“ (mluvím jak o politice/vedení, tak o celém národě – tak se to z velké části bere).
Každopádně tak či tak – nechámeli debatu o tom, co je nebo není tzv. demokratické/de­mokracie – platí stále, že demokracie ani její přijetí ti nezajistí nijak lepší podmínky a neudělá ze státu nějak lepší místo. Totéž kapitalismus – přestože jeho přijetí je spíše posun k lepšímu, NEMUSÍ to nijak výrazně zlepšit situaci. Záleží, jak funkční kapitalismus tam je a jaká je tam politická situace (i třeba s demokracií – to neznamená, že bude fungovat líp).